Poprvé od roku 2011 hlásí německá učiliště meziroční nárůst v počtu nových studentů. Mohou za to zejména noví azylanti ze Sýrie nebo Afghánistánu, píše agentura AFP.

Počet nových smluv, které podepisují učni se zaměstnavatelskou firmou, meziročně v roce 2017 vzrostl o 1,1 %. V uplynulém roce došlo k podpisu 515 700 nových smluv mezi zájemci o vyučení a danými firmami, přičemž jen mezi muži ze zahraničí činil tento nárůst 36,2 procent, u žen pak 3,3%. Došlo tak k meziročnímu nárůstu poprvé od roku 2011.

Nárůst nových smluv podepsaný mezi firmami a zahraničními učni byl nejvíce patrný u mužů ze Sýrie a Afghánistánu, jejich počet vzrostl meziročně dokonce o 6 000. 

Německá vláda si od lepší integrace nově příchozích cizinců do Spolkové republiky slibuje také zlepšení situace kolem nedostatku zaměstnanců na trhu práce. „Integrace cestou vyučení může mít úspěch,“ uvedl hlavní obchodní ředitel Svazu práce (BDA) Steffen Kampeter. Nejdůležitější podle něj ale je, aby se zájemci o kvalifikaci skutečně vyučili. „Jinak by samozřejmě angažovanost daných zaměstnavatelů byla marná,“ dodal Kampeter.

Povolení k studiu na učilišti pro přistěhovalce udělují v Německu imigrační úřady, pravidla pro udělování těchto povolení jsou ale v každé spolkové zemi odlišná. „To v praxi vede k nejasnostem pro zaměstnavatele, ale i přistěhovalce, kteří mají zájem pracovat. Spolkové státy bohužel brání ještě větší ochotě firem uprchlíkům otevřít cestu ke vzdělání,“ kritizuje nejednotnost Steffen Kampeter.

V Německu probíhá vzdělávání učňů paralelně ve školních prostorách a ve firmách. Zájemci podepisují smlouvy přímo s konkrétními firmami, u nichž následně pracují.