Tak předseda sociální demokracie Jan Hamáček konečně připustil možný konec koalice s Andrejem Babišem. K této úvaze ho nevedl katastrofální výsledek jeho strany ve volbách do Evropského parlamentu. Nevedl ho k tomu návrh na obžalobu premiéra a členů jeho rodiny z dotačního podvodu velkého rozsahu, za který Babišovi i jeho blízkým hrozí až deset let vězení. Nevedla ho k tomu zpráva Evropské komise, mapující obří konflikt ministerského předsedy při čerpání evropských a českých dotací v řádu stovek milionů korun. Ani dost detailní soupis dalších potenciálních dotačních podvodů, které jsou součástí této zprávy. To všechno je pro Jana Hamáčka realita, s níž nemá problém a nevede ho k úvahám o rozbourání koalice, která od ČSSD odrazuje její voliče. „Mám důvěru v koaliční projekt. Od začátku jsme věděli, že pan premiér do toho vstupuje s nějakou zátěží, to pro nás nebyla nová informace,“ prohlásil na dotaz severu Novinky, jestli má premiér Babiš jeho důvěru.

Odchodem z vlády pohrozil Hamáček pro případ, že by se za přispění poslanců ANO v tajném hlasování dostal do Rady České tiskové kanceláře ultrakonzervativní katolík Michal Semín, prosazovaný SPD.

Pokud by k tomu babišovci skutečně přispěli, bude to samozřejmě další ukázka, že sociální demokraté hrají jen roli užitečné rohožky, a kdykoliv je to potřeba, funguje ANO ve sněmovně v alternativní koalici s komunisty a okamurovci. Takových hlasování se odehrává celá řada. Z ČSSD to dělá směšnou stranu. Vždyť přece své bytí v babišovské vládě zdůvodňuje právě tím, že pokud by odešli, vystřídala by je SPD. A oni jsou přece poslední hráz proti Okamurovi. Je to laciná, průhledná hra na státotvornost, která jen ČSSD odrazuje další a další voliče.

Jenže když se udělá žebříček společenské nebezpečnosti, jsou kriminální dotační podvody, které sociální demokraté Babišovi tolerují, úplně jiná úroveň než obsazení Rady České tiskové kanceláře za jejich zády a proti jejich vůli. Jistě je to nějaká symbolická hodnota, ale proti privatizaci státu kriminálními dotačními podvody, které tady Andrej Babiš předvádí, je to úplně jiná liga. Na ty stovky milionů korun neoprávněně zkasírované z dotací Babišovi přispívají všichni daňoví poplatníci. Včetně voličů sociální demokracie. On si kriminální cestou prostě bere jejich peníze.

Bez ohledu na politické preference se těžko najde soudný člověk, který by řekl, že obsazení Rady ČTK je víc než dotační podvod za desítky milionů korun. Rozhodně si to nebude myslet průměrný sociálnědemokratický volič a Hamáčkovu stranu za to neocení. Nezíská jeho důvěru. ČSSD za to v lepším případě pochválí pár novinářů, přesvědčených, že Okamura a Semín jsou větší společenské zlo než Andrej Babiš.

Sociální demokracie je v tak zoufalé situaci, že už neumí být ani populistická a schopná vycházet vstříc zájmům svých voličů. Andreji Babišovi samotnému jistě na Semínovi vůbec nezáleží. Má úplně jiné starosti. A o přízeň Tomia Okamury jako záložního politického partnera nepřijde, ani když mu nepomůže Semína prosadit. Okamura je pragmatický politický podnikatel. Ví, že spolupráce s Babišem je cesta k veřejným penězům, moci a vlivu. Bude kdykoliv připraven nastoupit, pokud by se náhodu ČSSD rozhodla vládu přestat podporovat.

Andrej Babiš se zachová přesně podle toho, jak si vyhodnotí Hamáčkovu odhodlanost. Vůbec nic neriskuje. Pokud bude přesvědčen, že předseda sociální demokracie je zoufalec bez hranic, klidně Semína podpoří a bude čekat, co se bude dít. Když Hamáček vůbec nic neudělá, což se dá čekat, bude si s ním pohrávat ještě brutálněji než dosud. Když bude naopak chtít dopřát předsedovi ČSSD drobnou symbolickou výhru, aby ho dostal ještě do loajálnějšího modu, Semína nenechá projít. Hamáček se bude honosit státnickým zářezem a bude dál krýt Babišovu privatizaci veřejné moci a peněz, včetně kriminálních činů, ještě věrněji než dosud. A voliči jí budou dál utíkat.