Dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že založí vlastní politickou stranu. V krátkém videu, které zveřejnil na svém facebooku, uvedl, že jako nadstranická hlava státu poskytne další podrobnosti o nové formaci, až mu 17. června skončí pětileté funkční období.

„Slovensko chce změnu. Tyto volby jsme vyhráli, nyní musíme vyhrát parlamentní volby, proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ prohlásil Kiska v krátkém spotu se zřejmým poukazem na víkendové vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách. „Přidejte se, je nás víc,“ dodal.

Podle informací listu Denník N Kiska už kvůli spolupráci oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimeka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.

Prezident původně plánoval, že se z politiky stáhne a podruhé se tak o post hlavy státu neucházel. Svůj postoj však začal měnit po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tvrdil však, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.

Parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. „Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém,“ uvedla SaS. „Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Směr-sociální demokracii a extrémisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ varovala podle listu Sme.

Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova nová strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Prezidentův projekt podle něj totiž může oslovit hlavně voliče koalice Progresivní Slovensko a Spolu a stran SaS, Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti či Most-Híd. Některým by mohl hrozit propad na práh zvolitelnosti, a tak předpokládá snahy o zakládání širších koalic. Mesežnikov zdůraznil, že podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. „Výsledkem může být značné přeskupení sil,“ dodal.