Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Novinářům to ve čtvrtek řekl první místopředseda komise Frans Timmermans s tím, že pro Prahu, Varšavu a Budapešť nemůže být čtvrteční krok překvapením. Naznačil ale zároveň, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.

Česko, Polsko a Maďarsko podle komise dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na stanovisko komise byly neuspokojivé a státy nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet.

Se žalobou nesouhlasí šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Chce vyjednávat o stažení žaloby na Českou republiku. „Je jasné, že kvóty jsou nesmysl a jen podporují popularitu extremistických stran v Evropě,“ uvedl Babiš. Doufá v to, že příští týden na summitu dostane prostor k vyjádření českého stanoviska. „Rozhodnutí a hlavně načasovaní je velice nešťastné,“ dodal Babiš. Podle něj by Česko mělo být v unii aktivnější. Chce proto navrhnout řešení problému migrace, kterým má být boj proti pašerákům.

Podle Babiše je nešťastné také načasování žaloby. „Česká republika má premiéra v demisi, který de facto úřaduje do 13. prosince. K tomu co se stalo, by se měl hlavně vyjádřit pan premiér a pan ministr Chovanec. To co se děje v Bruselu, ta žaloba, vůbec nepřispívá k dobrým vztahům v rámci Evropské unie. Myslel jsem si, že Evropská komise bude přemýšlet o tom, proč se stal brexit, a takovéhle rozhodnutí spíše přispívají k posilování různých extrémistických stran, které chtějí rozbít Evropu. Jediné řešení je zastavení ilegální migrace mimo evropský kontinent, pokud pašeráci nebudou mít co nabízet, tak celý tento byznys skončí,“ uvedl na tiskové konferenci designovaný premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Žalobu Evropské komise na Česko kvůli migračním kvótám odmítá také předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. „Je to brutální diktát, který v podstatě říká, že o naší zemi nerozhodujeme už my, ale Brusel,“ napsal v reakci na oznámenou žalobu Okamura.

S kvótami nesouhlasí ani v ODS. „Evropská komise si dál podřezává větev. Místo přijetí tvrdých opatření, řešení migrace a jejích příčin se neefektivně zaměřuje pouze na její důsledky. Kvóty nic neřeší a my je odmítáme i za cenu pokuty,“ sdělila v tiskové zprávě místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Podle poslance ODS Jana Skopečka se Česko musí kvótám bránit před evropským soudem i při jednáních s komisí.

Pokud soud uzná, že trojice zemí nesplnila své povinnosti, mohou státy dostat vysokou jednorázovou pokutu či opakované penále do doby, než věc napraví. Praha, Varšava i Budapešť argumentují nefunkčností programu, který byl před dvěma lety přijat bez ohledu na odpor středoevropských zemí.

Kvóty tehdy unijní státy rozdělily a dělí je dosud. Patrné je to například ze stále neukončené debaty o reformě unijního azylového systému. Věc neposunulo ani končící estonské předsednictví a summit EU v říjnu uvedl, že ohledně této otázky je třeba hledat konsensuální shodu do poloviny příštího roku.

V Bruselu ve čtvrtek jednají také ministři vnitra bloku. Diskutovat by mohli i o azylové reformě. Nejspíš ale nebudou probírat poslední opatrný dokument končícího estonského předsednictví, který je kolem návrhu na kvóty velmi opatrný.

Unie se ale od kvót posunula především ke snaze dostat pod kontrolu migrační proudy ještě mimo unijní území, například ve spolupráci s africkými státy. Nové návrhy by měl oznámit první místopředseda unijní exekutivy Timmermans tak, aby o věci mohl za týden jednat také poslední letošní summit EU.

Řízení s Českem, Polskem a Maďarskem zahájila komise 15. června. Soud může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než trojice zemí své povinnosti splní. Program, na kterém se státy před odpor ČR a dalších států shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září. Předpokládal přesun až 160 000 lidí, ostatní státy si ale dosud převzaly jen o něco více než 30 000 osob. Timmermans upozornil, že v Itálii a Řecku je stále několik tisíc lidí, kteří byli do program zařazeni a čekají na přesun.