Do příchodu vakcín brala vláda pod vedením bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) za bernou minci boje s pandemií trasování a důslednou izolaci možných „přenašečů“. Výsledkem v praxi však byly spíše tvrdé restrikce, chaotické uzavírání ekonomiky a kolabující hygienické stanice. A jak nyní potvrdila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, chaos panoval i kolem stěžejního projektu, který měl situaci vyřešit – Chytré karantény, která nedokázala problém trasování nikdy efektivně vyřešit.

„Konečný“ účet za pandemické vládnutí Babišova kabinetu se podle NKÚ vyšplhal už ke stovkám miliard výdajů navíc, které s bojem proti covidu-19 ve skutečnosti nijak nesouvisely. Už ve zprávě za rok 2020 konstatoval kontrolní úřad, že „z meziročního nárůstu celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2020 ve výši 291 miliard minimálně 147 miliard nesouviselo s pandemií covidu-19“.

Situace se pak opakovala v roce 2021. Podle NKÚ pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice rostly jen minimálně a vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Státní rozpočet ČR loni skončil schodkem 419,7 miliardy korun. Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,47 bilionu Kč. Meziročně pak výdaje stouply o 64 miliard a jak úřad konstatoval, 90 % nárůstu nijak nesouviselo s pandemií.

Deklarovanou akceschopnost Babišovy vlády, kterou proslavil zlidovělý výraz „best in covid“, pak ilustroval kontrolní úřad už v minulosti například chaosem při nákupu zdravotnických prostředků. Dalším „hřebíčkem“ je pak potvrzení, že chaos a nesystematičnost panovala i kolem stěžejního projektu Chytré karantény. Problémy s trasováním kontaktů se přitom objevovaly od počátku pandemie, na podzim roku 2020 na ně například upozorňovala pražská hygiena, premiér Andrej Babiš však problémy odmítal a kupříkladu tehdejší nabídku ministerstva vnitra k pomoci odbyl tím, že mají policisté kontrolovat roušky.

Stát v letech 2017 až 2021 vynaložil na informační podporu protiepidemických činností 495 milionů korun, na řešení pandemie ale nebyl podle kontrolního úřadu připraven. Po vypuknutí epidemie covidu-19 provázel řízení chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů, uvedli kontroloři. Upozornili také na to, že ministerstvo zdravotnictví nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ČR ani do své informační koncepce.

Ministerstvo zdravotnictví po vyhlášení epidemie podle pandemického plánu ani nepostupovalo a místo toho vytvořilo nejasně definované, nové orgány, které se zdvojovaly v kompetencích. Ministerstvo nevyužilo ani IT systém, s nímž počítal pandemický plán. Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie covidu-19 ministerstvo podle NKÚ neřídilo. „Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje,“ uvedli kontroloři.

V praxi pak docházelo k tomu, že úspěšnost trasování padala v krajních případech až k pouhým 20 procentům, jedinou „záchranou“ bylo do určité míry nasazení Armády ČR i úsilí zaměstnanců Ústavu zdravotnických informací a statistiky či Národní agentury pro komunikační a informační technologie. Selhal i další z projektů Chytré karantény, aplikace eRouška, kterou v konečném důsledku využilo k hlášení pozitivity jen 5 % lidí. „S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun,“ podotkli kontroloři.

Ministerstvu rovněž vytýkají to, že nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény šlo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 Kč. Výdaje na službu provozování call center představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa – šlo o 40 procent z celkových 387 milionů korun.