Poslanci Evropského parlamentu měli poslední únorový týden konferenční hovor s řediteli všech velkých firem, které už mají schválené vakcíny proti covidu nebo stojí přesně před schválením. Tedy s šéfy Pfizeru, Moderny, AstraZeneky, Novavaxu, J & J, ale také Sanofi, jež s tou svou zatím do finiše nemíří. Probírali s nimi, jestli a jak by se dala zrychlit výroba vakcín, které jsou jedinou nadějí na konec covidových uzávěr a izolací.

Dostali dost detailních informací, z nichž se mimo jiné dověděli, jak obrovské sumy farmaceutickým firmám na výzkum vakcín zaplatily Spojené státy. A jak málo ve srovnání s nimi dala Evropská unie. Dověděli se také, jak a kde pokračují v Evropě stavby nových továren. Mimo jiné z toho vyšlo, že pro skutečnou kompletaci vakcín z mnoha nezbytných složek jsou za země Evropské unie s dost sofistikovaným zázemím považovány Belgie, Nizozemsko, Německo, částečně Itálie. My jsme byli jediná země ze střední Evropy, kde se bude vyrábět aspoň část vakcíny americké firmy Novavax. Ta koupila výrobní firmu ve středočeské Bohumili. Evropští poslanci se dověděli i výhled, jak budou vakcíny schopné přizpůsobovat se novým mutacím čínského koronaviru.

Tou nejpodstatnější zprávou ale bylo varování. To, co může vakcíny a očkování nejvíc ohrozit, je jakékoli přerušení mezinárodního obchodu. Jakékoli narušení hladké globalizace. Kolega Martin Weiss 4. února popisoval v komentáři Vakcíny – triumf neoliberalismu (viz Echo24.cz), jak byl pro jejich vznik zásadní volný obchod. Jak pestré jsou týmy výzkumníků, které stály u jejich zrodu. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský považuje tak rychlý vývoj vakcín za zázrak vědy. Ten mohl vzniknout právě proto, že je věda globální. Všechny farmaceutické firmy, které s vakcínami i léky na covid přicházejí, jsou globální. Lokální nemají šanci.

Šéfové firem, které vakcíny vyrábějí, upozorňují, že při jejich výrobě pracují až s devatenácti složkami, z nichž často každá pochází z jiné země. Nikdo je nemá na jednom místě. Pokud by se obchod z jakýchkoli důvodů přerušil, vakcíny to zbrzdí. Rizika, která obchod ohrožují, jsou čistě logistická i hluboce politická. Ta první jsme v posledních týdnech viděli přímo na naší hranici s Německem, kde se kvůli covidovým kontrolám tvořily kilometrové fronty kamionů. Němečtí průmyslníci začali varovat, že to může vážně narušit celé řetězce v obchodování. Že prostě firmám budou chybět některé ingredience nebo součástky do jejich výrobků. Stejně tak stály před Vánocemi kamiony ve Velké Británii poté, co po zprávě Londýna o výskytu nové mutace koronaviru zavřela hranice Francie.

Firmy jsou zvyklé pracovat v procesu okamžitých dodávek. Nedrží suroviny a ingredience ve skladech. Když to jde, nedělají zásoby. Je to drahé a neefektivní. Když ale dodávky jen na pár dní zamrznou, mají při svém stylu práce problém. U komodit, kde je tlak na každý den, jako jsou aktuálně vakcíny, je to vyhrocené. Když se někde kamion s ingrediencemi zasekne, může následně stát celá fabrika.

Politickým rizikem, ohrožujícím mezinárodní obchod, je volání po soběstačnosti v některých druzích výrobků nebo zboží. Po novém ochranářství. U nás se to projevilo povinnými kvótami na české potraviny, které nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna označuje za tvrdé porušení konkurence.

To, že máme obchody plné zboží z celého světa a můžeme si volně vybírat, jsme začali považovat za samozřejmost. Teď se nám najednou v reálném životě ukazuje, že těch ohrožení je docela hodně. Žádané vakcíny jsou nejvýstižnějším příkladem toho, že průlomové věci jsou a budou globální. Jestli je dnes něco největším rizikem současného stadia covidové krize, je to právě jakékoli narušení mezinárodního obchodu. Součástí toho nejsou jen cesty zboží, ale i obchodníků. On-line jste schopni prodávat někomu, koho už znáte a kdo vám věří. Nové zakázky a dohody se však těžko dělají bez osobní schůzky.