Proč čínský koronavirus zasahuje výrazně víc muže a proč celkově mají kratší život

V covidu si nejsme rovni

Proč čínský koronavirus zasahuje výrazně víc muže a proč celkově mají kratší život
V covidu si nejsme rovni

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Čínský koronavirus nerespektuje rovnost pohlaví. Je to mužská nemoc. Všichni lékaři z první linie jednotek intenzivní péče po celém světě popisují typického pacienta s těžkým průběhem nemoci covid-19 stejně. Muž staršího věku. Obézní, s několika nemocemi. Cukrovkou, vysokým tlakem, nemocným srdcem. Muž zasažený civilizačními chorobami, k nimž si sám výrazně přispěl svým životním stylem. Nezdravým jídlem, přemírou alkoholu, nedostatkem pohybu, stresem.

Muž má podle oficiálních statistik o něco menší pravděpodobnost než žena, že se čínským koronavirem nakazí. Zato je podstatně pravděpodobnější, že bude mít vážný průběh a s nákazou koronaviru zemře. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo mezi nakaženými 52,35 procenta žen. Mezi těmi, kdo s covidem zemřeli, je ale 57,78 procenta mužů. Žena má podstatně vyšší šanci, že bude mít bezpříznakový nebo lehký průběh nemoci. Ve všech věkových kategoriích až do 85 let zemřelo podstatně víc mužů. V řadě z nich násobně víc. Poměr se láme až po 85 letech. V tomto věku umírá víc nakažených žen. Je to ale dáno tím, že tohoto věku se dožívá výrazně více žen než mužů.

Ženská imunita

Rozdíly mezi ženami a muži, kteří s covidem po jeho těžkém průběhu zemřeli, jsou ale i v ostatních generacích. Data jsou do konce listopadu. Z nich je jasně vidět, že nemoc si vybírá oběti mezi starými a těmi, kdo při nákaze trpěli dalšími chronickými nemocemi. Z 9007 českých obětí covidu do konce listopadu bylo jen 207 mladších pětapadesáti let. Jsou to jen 2,3 procenta všech zemřelých s covidem. Z nich bylo 72 žen. Skoro dvě třetiny všech zemřelých v generaci pětapadesát minus jsou muži.

Velké rozdíly mezi ženskými a mužskými oběťmi čínského viru jsou i v dalších kategoriích. V generaci mezi 55 a 64 lety zemřelo 145 žen a 362 mužů. V generaci 65 až 74 let to bylo 639 žen a 1416 mužů. I tady je to stále ještě dvojnásobek mužských obětí proti těm ženským. S narůstajícím věkem se rozdíl zmenšuje. Naděje dožití mužů je v Česku u mužů 77,33 roku. U žen 82,35 roku. V generaci 75 až 84 let už žije výrazně více žen než mužů. Mezi zemřelými s čínským virem v tomto věku ale přesto stále ještě s náskokem dominují muži. Zemřelo jich 1995, žen 1437. Poměr se otáčí až v nejstarší generaci nad 85 let. V ní zemřelo 1613 žen a 1193 mužů. Smrtnost u mužů je výrazně vyšší.

Čínský virus je civilizačním virem. Kopíruje civilizační nemoci. Po téměř roce života s ním už je zřejmé, kdo jsou ti rizikoví, koho skutečně ohrožuje na životě a měl by se chránit. Mezi těmi rizikovými je podstatně víc mužů než žen. Právě mezi muži jsou totiž v podstatně vyšší míře rozšířeny civilizační neduhy a komorbidity, které celkově zkracují život – a nákaza čínským koronavirem tento efekt zesiluje až násobí.

Delší zdravý život

Ženy mají celkově lepší imunitu. To je částečně dáno geneticky. Víc ale stylem života. Ženské hormony, které dávají schopnost mít děti, s sebou nesou vrozeně lepší genetickou výbavu. Právě proto se dámy nejen dožívají v průměru zhruba o čtyři roky vyššího věku než muži, ale dožívají se také o několik let vyššího věku ve zdraví. V časech rychle se rozvíjející medicíny, schopné udržovat při životě i lidi s velmi vážnými potížemi, se právě dožití ve zdraví stává stále ostřeji sledovanou kategorií. Dožití ve zdraví (Healthy Life Expectancy) není tvrdě vymezená kategorie. Je to subjektivně vnímaný stav, kdy má člověk dojem, že nemá žádnou nemoc, která by ho výrazně omezovala v životě podle jeho představ.

V Evropě se nejvyššího věku dožívají Švýcaři. Ženy v průměru 86,02 a muži 82,25 roku. Ano, švýcarští muži žijí ještě skoro o dva roky déle než české ženy. Muži se tam dožívají ve zdraví v průměru 72,2 a ženy 72,8 roku. U nás je rozdíl podstatně větší. Zatímco ženy se v délce života ve zdraví s 70,6 roku téměř přibližují Švýcarkám, muži to bez vážných omezujících chorob v průměru dotáhnou jen k 67 letům. Rozdíl v délce zdravého života mezi pohlavími je u nás větší než ve vyspělých zemích Evropy. Němci se bez vážných omezujících chorob a obtíží dožijí v průměru 69,7, Němky 72,1 roku. Ve Francii je rozdíl ještě menší. Muži se tam ve zdraví v průměru dožívají 71,1 a ženy 73,1 roku. Vážné komplikace a úmrtí s covidem trend dožití ve zdraví kopírují.

Čínský virus útočí přesně tam, kde se vyskytují civilizační nemoci. Jedním z jejich hlavních spouštěčů a příčin je obezita. Ve většině vyspělých zemí zasahuje podstatně častěji muže než ženy. V Česku je 21,7 procenta obézních mužů a 19,6 procenta obézních žen. Třeba v Nizozemsku ale převažují obézní ženy (16,2 procenta populace) nad muži (12,6 procenta). Ve Spojených státech je 31,8 procenta žen a 31,5 procenta mužů. Za obezitu se považuje BMI (Body Mass Index, poměr mezi výškou a tělesnou hmotností) vyšší než 30. Právě obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů u nákazy covidem. Je vysoce pravděpodobné, že obézní budou mít velmi vážný průběh, protože mají i právě kvůli obezitě také civilizační choroby jako vysoký krevní tlak nebo cukrovku.

Jenže rizika těchto potíží jsou i u nadváhy. Za tu se považuje BMI vyšší než 25. Mužů s nadváhou máme v České republice téměř nejvíc z celé Evropské unie: 65 procent. Před námi jsou Chorvati s 67,5 procenta a Malta s 66,8 procenta. Průměr celé Evropské unie je 59,2 procenta mužů s nadváhou. Pro srovnání: v sousedním Německu je jich 60,2 procenta, ve Velké Británii 60,8 procenta, v Rakousku 56,5 procenta. Ve Francii má nadváhu 53,6 procenta mužů. Muži ve střední Evropě trpí podobně jako Češi nadváhou častěji než na západě a severu kontinentu. V Maďarsku má nadváhu 62,3, na Slovensku 63 a v Polsku 64 procent pánů. Jen nepatrně méně než v Česku. Češky jsou naopak v nadváze s 49,8 procenta až sedmé v Evropské unii. Už samotná nadváha je náběh k civilizačním chorobám.

Estrogen versus testosteron

Jednou z pravděpodobných příčin delšího života žen je podle všeho pohlavní hormon estrogen. Až do nástupu klimakteria chrání většinu z nich před kardiovaskulárními chorobami. Ty se staly v moderní době nejčastějším důvodem úmrtí. A právě srdeční choroby jsou vážným rizikovým faktorem u covidu. Infarkt nebo jiné vážné srdeční potíže se dnes začínají objevovat už u třicátníků a čtyřicátníků. U žen spíš po padesátce, tedy po menopauze, kdy jim vyhasnou vaječníky a hladina estrogenu se prudce sníží. Ženy pak začínají v infarktech a mrtvicích dohánět muže. Ale nikdy je úplně nedoženou.

Dalším důvodem, proč si covid vybírá mezi muži mnohem víc obětí, je ten, že obezita u nich má mnohem destruktivnější vliv na organismus. Pánský typ obezity je výrazně rizikovější, protože mužům se tuk hromadí v oblasti břicha a komplikuje fungování vnitřních orgánů. U žen se tuk rozprostře i na bocích a stehnech. Nadbytečná kila zvyšují riziko řady nemocí, hlavně srdečně-cévních chorob, ale také nejrůznějších typů rakoviny nebo cukrovky, která pacientovi ničí zejména cévy. Všechny tyto choroby zvyšují u mužů pravděpodobnost úmrtí na covid.

Jako další důvod, proč jsou muži náchylnější k dřívějšímu úmrtí, uvádějí odborníci mužský pohlavní hormon testosteron. Do jaké míry může ale tento hormon a s ním související stresové hormony ovlivňovat zvýšená rizika onemocnění cév a srdce včetně určitého utlumení imunitního systému, zatím není úplně probádáno.

K horší pánské imunitní výbavě, často karikované slovy, jak muže kosí každá „rýmička“, se přidává horší životní styl. Vazba příčin a důsledků může vést oběma směry. Řada průzkumů v různých zemích ukazuje, že ženy o sebe dbají výrazně víc než muži. Ve větší míře se zajímají o své zdraví, o životní styl a více se hýbou. Je to přirozeně dáno tím, že jim více záleží na tom, jak vypadají. Přes všechny feministické řeči o rovnosti je fyzický vzhled a atraktivita u žen výrazně důležitější než u mužů. Jak ve vztazích, tak v práci. Ženy si toho jsou velmi dobře vědomy a na svém vzhledu – a tím pádem i zdraví – pečlivě pracují. Tím pracují i na své imunitě a jsou méně zranitelné a zasažitelné covidem.

Podle statistik chodí ženy k praktickému lékaři a zubaři jedenapůlkrát častěji než muži. Specializované lékaře navštěvují dokonce dvaapůlkrát častěji. Právě ženy hltají mnohem víc všechny informace o zdraví a různé časopisy a weby o zdravém životním stylu míří právě na ně. Ženatí muži se dožívají vyššího věku mimo jiné i proto, že starost o jejich zdraví ze značné části přebírají jejich ženy. Právě ony je velmi často dostrkají se zdravotními komplikacemi k doktorovi. Proto například urologové necílili svého času kampaň věnovanou léčbě poruch erekce a problémům s prostatou jenom na postižené pány, ale také na jejich partnerky.

Genetická výbava daná rolí mít děti není tím hlavním důvodem, proč ženy žijí déle, zdravěji, méně je zasahují civilizační choroby, a tím pádem také čínský koronavirus. Tím hlavním motivem je, že dokázaly výrazně lépe využít rozmach zdravotnictví a vzestup životní a civilizační úrovně. Fakt, že muži žijí kratší dobu než ženy, neplatil vždycky. Vědci z kalifornské univerzity UCLA analyzovali údaje o zdravotním stavu 1763 osob ve třinácti vyspělých zemích. Šlo o lidi narozené mezi lety 1800 a 1935. Zjistili, že rozdíl v časnější úmrtnosti se začal výrazněji projevovat až na konci 19. a na začátku 20. století. Jak se zlepšovala hygiena, životní podmínky, lékařská péče, prevence proti infekčním nemocem, ale třeba také strava, prodlužoval se život obou pohlaví. V případě žen však víc. Podle názoru vědců ženy dokázaly využívat všech těchto výdobytků moderních společností obratněji a efektivněji než muži. Se vzestupem moderní medicíny se rozdíly v délce života a hlavně v délce dožití ve zdraví dál prohlubují.

Očkovací skeptičky

Tento trend se teď výrazně promítá do rozdílu v názorech na očkování proti čínskému viru. Ženy jsou k němu ve většině zemí výrazně skeptičtější než muži. Může to mít řadu vysvětlení. Čínský koronavirus je pro ně menším rizikem, takže mohou racionálně považovat vakcínu za méně důležitou. Tím, že jsou celkově rodinnými „domácími lékaři“, budu nejspíš také o všem kolem vakcíny na koronavirus lépe informovány. Tím pádem si budou také klást výrazně víc otázek, jestli je vakcína bezpečná, jaké může mít vedlejší účinky. Budou se výrazně víc zamýšlet nad tím, jestli není rizikem její velmi rychlý vývoj.

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro ministerstvo zdravotnictví se chce nechat očkovat 44 procent mužů a 34 procent žen. Vakcínu odmítá 50 procent mužů a 41 procent žen. Silnější ženský vakcinoskepticismus není českým fenoménem. Ve Spojených státech, kde už byla vakcína schválena a v pondělí 14. prosince, kdy odcházelo do tiskárny toto vydání Týdeníku Echo, se začínalo očkovat, si chce nechat podle průzkumu Reuters/Ipsos píchnout vakcínu 55 procent žen a 68 procent mužů. Získání žen pro očkování bude podle ředitele ústavu pro behaviorální a implementační vědu School of Public Health na Univerzitě Johna Hopkinse naprosto zásadní. Právě proto, že ony rozhodnou, jestli se rodina nechá očkovat.

Výzkumníci z Ipsosu se Američanek odmítajících očkování ptali, proč si nechtějí nechat vakcínu píchnout. Šedesát procent z nich řeklo, že se obávají nechat očkovat vakcínou, která byla schválena tak rekordně rychle. Pro 48 procent z nich rizika nové vakcíny převyšují její přínos. Dalších 38 procent Američanek, které se nechtějí nechat očkovat, nevěří firmám, které vakcíny vyrábějí, a 27 procent si myslí, že je očkování proti covidu neochrání.

Je to velmi zajímavý trend. Ženy, které si pomohly k lepšímu zdraví a delšímu životu tím, že lépe než muži dokázaly využít všechny přínosy moderní medicíny a zdravého životního stylu, teď aktuální výsledek moderní medicíny odmítají silněji než muži.