Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru.

Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku. V Bělorusku ve čtvrtek rovněž začne desetidenní vojenské cvičení ruské a běloruské armády, což kritizují západní země.

„Rozhodně se domníváme, že je stále prostor pro diplomacii," řekl Čižov. Vyhnul se však odpovědi na to, zda Rusko plánuje stáhnout svoje vojáky z blízkosti ukrajinských hranic a namísto toho se zeptal, proč nikdo nemluví o počtech ukrajinských vojáků, kteří stojí na hranicích s Ruskem.

Moskva zaslala v posledních týdnech západním zemím sérii bezpečnostních požadavků, v nichž mimo jiné požadovala záruky, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Tyto požadavky však země NATO odmítly s tím, že Ukrajina má právo rozhodovat sama o své bezpečnosti.

Čižov dal ve čtvrtek najevo, že otázka dalšího rozšiřování NATO na východ je pro Rusko stále hlavním bodem diplomatických jednání. „Nezapomeneme na to. Nemůžeme si dovolit na to zapomenout. Pět vln rozšiřování NATO, to nebyl ten vývoj, který jsme čekali," řekl.

Do popředí diplomatických snah o utišení nynější krize se tento týden dostali evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten v posledních dnech navštívil Moskvu, Kyjev a Berlín.

Při pondělním jednání v Rusku podle svých slov dostal ujištění od prezidenta Vladimira Putina, že Moskva nebude přispívat k vyostření situace. Macron zároveň uvedl, že se ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj i Putin zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. Po jednání s oběma prezidenty Macron řekl, že "od nynějška existuje možnost, jak pokročit v jednáních" o míru.