Lex Babiš platí

„Prohra Babiše a Zemana – střelili se do vlastní nohy.“ Opozice komentuje verdikt ÚS

Lex Babiš platí
„Prohra Babiše a Zemana – střelili se do vlastní nohy.“ Opozice komentuje verdikt ÚS

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jako „výraznou prohru“, „střelbu do vlastní nohy“ či potvrzení toho, že Ústavní soud „pracuje nezávisle a nestranně na politické moci“ komentují opoziční poslanci úterní verdikt Ústavního soudu o zamítnutí návrhu prezidenta Miloše Zemana a poslanců hnutí ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívaným lex Babiš. Ten byl dle Zemana a poslanců ANO namířen proti předsedovi tohoto hnutí a premiérovi Andreji Babišovi. To spolu s verdiktem odmítl Ústavní soud, který rozhodl, že je dostatečně obecný a netýká se pouze Babiše.

Úterní rozhodnutí Ústavního soudu zamítnout návrh na zrušení části lex Babiš kvitoval například předseda ODS Petr Fiala. „Jsem rád, že se znovu ukázalo, že Ústavní soud postupuje nezávisle a nestranně na politické moci. Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům,“ napsal na Twitteru Fiala s tím, že jediným prostředkem jak Babiše střetu zájmů zbavit je „porazit ho ve volbách“.

Nedávno nově zvolený předseda KDU-ČSL Marian Jurečka připomněl že rozhodnutí Ústavního soudu může mít velký vliv i pro EU. „Zákon o střetu zájmu není žádný lex Babiš, zároveň Ústavní soud upozornil na právo EU dohlížet na národní úroveň v případě podezření na střet zájmu. Politik by si měl vybrat zda chce podnikat či dělat vysoce postavenou funkci. Věřím, že i EU dojde k brzkému závěru,“ uvedl na svém twitterovém účtu nový šéf lidovců.

„Takže zákon o střetu zájmů je zcela v souladu s Ústavou. Nyní zbývá jen aby si pan premiér přestal vymýšlet a začal jej dodržovat,“ napsal na Facebook předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ten zároveň vyzval, aby se úřady neřídily pouze zákonem o střetu zájmů, ale i evropským finančním nařízením. Podobně hovořil i jeho stranický kolega a europoslanec Mikuláš Peksa, který dodal, že „premiérova zástěrka se svěřenskými fondy je nepřijatelná“. Senátor zvolený za Piráty, Lukáš Wagenknecht, si na Twitteru povzdechl, že je smutné, „že takové praktiky podporuje prezident republiky a někteří poslanci, kteří zjevně makají v zájmu holdingu a jeho skutečného majitele“.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan k verdiktu uvedl, že „politika a podnikání se míchat nemá a nesmí“. Europoslanec hnutí Stanislav Polčák si pak přisadil, když rozhodnutí Ústavního soudu označil za „výraznou prohru“ nejen Babiše, ale také prezidenta Miloše Zemana, který návrh podal. Zároveň dodal, že návrhem a jeho zamítnutím nahráli Evropské komisi ve sporu střetu zájmů Andreje Babiše. „Příslovečně se střelili do vlastní nohy,“ napsal Polčák na Twitteru.

Podle předsedy poslanců TOP 09 a bývalého šéfa strany Miroslava Kalouska je nejtrapnější na celé situaci to, „že to vůbec bylo nutné psát do zákona“. „Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí,“ napsal na Facebook Kalousek.

Prezident verdikt respektuje

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém twitterovém účtu uvedl, že Zeman je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání vynesl verdikt o části zákona o střetu zájmů. Rozhodnutí soudu hlava státu respektuje, informoval Ovčáček. Zeman v minulosti Ústavní soud opakovaně kritizoval za délku rozhodování.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení kritizoval.

Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.

Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.

 

, tkc