Když osud Česka neurčuje ČSSD, tak ji může nahradit německá SPD. Výsledek voleb ve spolkové zemi Hesensko v neděli rozhodne, jestli SPD zůstane na celostátní úrovni ve velké koalici s pravicovou CDU. Pokud sociální demokraté položí vládu Angely Merkelové, tak způsobí převrat v evropské politice. Může to být také signál pro jejich tuzemské soudruhy, aby ukončili mezalianci s podnikatelskou stranou ANO.

V Německu je důležitých pouze pět zemských voleb, mezi ně patří Bavorsko a Hesensko. Před deseti dny byla hlavním poraženým bavorských voleb sociálnědemokratická SPD s výsledkem 9,7 procenta, který je na německé poměry unikátní. To by se ještě dalo přežít, protože od Bavorska nikdo nic nečekal. Ovšem v neděli se bude volit v „rudém Hesensku“ a tam už půjde o všechno. Tím spíše, že tamní sociální demokracie zažila už před deseti lety bolestivý pád, když ji rozvrátila radikálně levicová politika předsedkyně Andrey Ypsilantiové. Nový šéf, umírněný Thorsten Schäfer-Gümbe,l zdvihl stranu z popela a obecně se čekalo, že volby vyhraje s výsledkem přes 30 procent. Ovšem jen do té doby, než v Berlíně na spolkové úrovni vznikla nová velká koalice za účasti jeho strany a CDU. Teď dokonce vyšel průzkum od společnosti Forschungsgruppe Wahlen, že se hesenští rudí dostali na úroveň dvaceti procent a že stejně jako v Bavorsku je přeskočí strana Zelených. Hesenské volby jsou důležité tím, že třetí místo a výsledek pod dvacet procent okamžitě rozjede debatu o vystoupení sociálních demokratů z velké koalice v Berlíně. Všem bude jasné, že prokletí spolupráce s pravicí předem deklasuje každý pokus cokoli v tričku sociální demokracie podniknout.

Proč nás nikdo nechce

Důvody nebude třeba hledat dlouho. V posledních dvaceti letech byla SPD šestnáct let ve spolkové vládě, upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, a tím musela ztratit poslední zbytky věrohodnosti. Její program se vyprázdnil, v mnoha případech uskutečnil a realizace některých dalších bodů typu školek bez poplatků nebo zvýšení nízkých důchodů už málokdo registruje. V opozici k politice SPD se stihly vyprofilovat další dvě levicové strany. Kdo očekává apokalyptický konec úpadkové civilizace, ten se může s důvěrou obrátit na Zelené, komu se nelíbí sociální systém Hartz IV, v mnoha ohledech přísný proti dlouhodobě nezaměstnaným, může hlas hodit postkomunistické straně Die Linke. Jaký ještě existuje důvod volit sociální demokraty? Zelenější než Zelení nebudou a boj proti Hartz IV těžko čekat od strany, která ho zaváděla. Podle předsedkyně  Andrey Nahlesové drží SPD ve spolkové vládě snaha „drobnými kroky zlepšovat každodenní život“, v překladu mnohých pragmatický zájem udržet se u moci za každou cenu.

Překlopit německé komentáře k sociální demokracii do tuzemských poměrů je možné s tím rozdílem, že fiasko v důležitých, tedy komunálních volbách se u nás už odehrálo. Katastrofa ČSSD je z pohledu od západních sousedů nepředstavitelná. Předseda Jan Hamáček omlouval volební výsledky už jenom tím, že to mohlo být ještě horší. Pro bilanci v sedmadvaceti statutárních městech, kde strana namísto dosavadních 194 mandátů dokázala umístit jen 67 zastupitelů, je to však slabá útěcha.

Najít rozumné vysvětlení ovšem jde stejně jako u sousedů. Třináct let ve vládě z posledních dvaceti, nemluvě o nominaci ministrů do úřednické Fischerovy vlády a podpoře Rusnokova kabinetu, stačí samo o sobě ke ztrátě důvěry. Agendu Zelených úspěšně převzali Piráti, přerozdělování ve prospěch sociálně slabých si osvojil miliardář Andrej Babiš. Snaha využít xenofobní motivy pravicových radikálů nemá vyhlídky proti straně Tomia Okamury, který to všechno říká na rovinu. Málokdo chápe, jaké programové motivy zaručuje ČSSD v Babišově vládě, zato všichni registrují, kolik dobře placených míst ve státní správě udržela.

Otázka expředsedy Chovance

Jeden rozdíl v tom, jak němečtí a tuzemští sociální demokraté reagují na porážku, se přece jen najde. Německý místopředseda Ralf Stegner už upozornil, že po případné katastrofě v Hesensku bude nutné začít vážnou diskusi o vystoupení z vlády a okamžitě rozjet přípravu nového programu. Svými uvážlivými slovy získal široký a pozitivní ohlas. Když něco podobného řekl bývalý předseda Milan Chovanec svým českým kolegům, vyzval ho Hamáček obratem, ať složí poslanecký mandát. V neděli se ukáže, jestli německá SPD dokáže přejít po případné porážce od slov k činům. Ani česká ČSSD se této výzvě nemůže vyhnout, ať se Hamáček ve své funkci vicepremiéra tváří jakkoli důležitě a ať opakuje třeba donekonečna, že otázka neexistuje.