BLOG JANA MACHONINA

„Přímořské partyzány“ odsoudili pro výstrahu

BLOG JANA MACHONINA
„Přímořské partyzány“ odsoudili pro výstrahu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Případ tzv. Přímořských partyzánů hýbal od počátku ruským veřejným míněním jako málokterý jiný. A je to pochopitelné. Skupina mladíků, která se v roce 2010 v dálněvýchodním provinčním městečku vzepřela vydírání ze strany místní zkorumpované policie a začala s ní bojovat se zbraní v ruce, se v očích mnohých zachovala hrdinsky. Asi jako Robin Hood. Policie, která je především v odlehlých oblastech Ruska často napojená na organizovaný zločin a terorizuje místní obyvatelstvo, totiž bývá často vnímána jako nepřítel číslo jedna.

To, že pětice „partyzánů“ včera dostala maximální možné tresty – od 8 do 25 let –, vrací případ jakoby na samotný počátek. Soud je totiž uznal vinnými z vraždy čtyř narkodealerů. Ale právě snaha dokázat, že se tohoto zločinu nedopustili a že se na ně zkorumpovaná policie snažila případ jen „hodit“, mladíky v roce 2010 vyhnala do lesů a roztočila spirálu násilí.

Včerejší tvrdý rozsudek je značnou částí ruské veřejnosti vnímán především jako selhání nezávislosti ruského soudnictví. Vinu pětice obviněných totiž v roce 2015 nezávislá porota označila za nedokázanou. Dva lidé, kteří v případu jen figurovali, byli tehdy propuštěni na svobodu, a těm, kteří se dopustili násilí na policistech, byl trest podstatně snížen.

Prokurátorovi, který případ od počátku vede, se však podařilo v odvolacím řízení rozsudek zvrátit pouhým poukazem na procesní nedostatky. S žádným další důkazním materiálem, který by svědčil o vině „partyzánů“, přitom nepřišel. Názor poroty, která je dnes v Rusku takřka jediným relativně nezávislým soudním institutem, tak pravděpodobně smetlo ze stolu rutinní administrativní rozhodnutí.

Zdá se, že někdo nahoře si zkrátka přeje, aby v tomto případu nakonec padly tvrdé tresty. A je zřejmé, že hlavním cílem není spravedlnost, ale exemplární potrestání pokusu o ozbrojenou revoltu. Lidí, které může časem zoufalství ze všeobecné zvůle policie, soudů a úřadů dovést k násilnému odporu, totiž v Rusku není zase tak málo.

4. května 2018