Tradiční pravicově extremistická uskupení přestala být politicky relevantní. S jejich agendou nejefektivněji pracovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které ale nelze označit za extremistické podle definice používané ministerstvem vnitra. Ve zprávě o extremismu za první čtvrtletí letošního roku to uvedl Odbor bezpečnostní politiky ministerstvo vnitra.

Podle vnitra se obě tradiční strany na extrémní pravici – Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracie (ND) – projevovaly velmi pasivně a členové v podstatě sledovali pro ně zajímavé události, na které měli tendenci reagovat. „Útlum veřejných akcí pravicových extremistů se pravděpodobně projevil na snaze některých militantů se realizovat prostřednictvím fotbalových bitek,“ napsalo vnitro.

Mnohem víc pozornosti naopak podle zprávy vzbudily projevy spojené s SPD, které se týkaly odkupu vepřína v Letech. Vnitro připomnělo, že policie v této souvislosti začala prověřovat tři poslance hnutí, a také obvinění bývalého tajemníka hnutí Jaroslava Staníka související s údajnými rasistickými výroky pronesenými ve sněmovní restauraci.

Web Aktuálně.cz nedávno citoval z výroční zprávy ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok, která se k SPD vyjadřuje kriticky, jelikož si hnutí vybírá podobná témata jako pravicoví extremisté a zaujímá k nim i podobné názory. V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější, stojí v neveřejné zprávě, kterou zatím neschválila vláda. SPD míní, že cílem zveřejnění obsahu dosud nevydané zprávy v médiích bylo stranu politicky poškodit.

Extremistické subjekty v letošním prvním čtvrtletí uspořádaly podle vnitra 49 akcí, což byl meziroční pokles o 44 akcí. „Z uvedeného počtu jich celkem bylo 42 spojeno s levicově extremistickým spektrem a celkem sedm pak s pravicovými extremisty,“ uvádí zpráva. Anarchistická scéna se podle zprávy vnitra zaměřila na solidární akce s vězněnými či stíhanými kolegy, zejména z Ruska a Španělska. Vyjadřovali také podporu Kurdům.

Policie od počátku letošního roku do konce března zaznamenala 49 trestných činů s extremistickým podtextem, což bylo o 17 více než za stejné období vloni. Téměř polovina se stala v Praze, kde bylo také nejvíc stíhaných osob. Nejčastěji šlo podle zprávy o podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.