Americká prezidentská kampaň vstupuje do horké fáze

Joe Biden ještě nemá vyhráno

Americká prezidentská kampaň vstupuje do horké fáze
Joe Biden ještě nemá vyhráno

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Reakce „Jste feťák?“ není úplně klasickou odpovědí čelného politika na zvídavé otázky reportéra, zvlášť když jde o černocha, takže někdo by v tom mohl hledat rasistický podtext. Svět si ale za posledních pět let již zvykl na podivná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jenže tentokrát to nebyl Trump, kdo urážlivou větu vypustil, ale jeho vyzývatel Joe Biden. Anabáze, jak k výroku došlo, dobře ukazuje, proč letošní americké volby budou docela jízda, ať už vyhraje kdokoli.

Celé to začalo dlouhodobým naznačováním Trumpovy kampaně, že Biden je již daleko za zenitem svých duševních schopností. V rámci tohoto naznačování se Trump ke konci června pochlubil v rozhovoru pro televizi Fox News, že úspěšně složil montrealský kognitivní test. Ten se používá k odhalení nástupu stařecké demence. První otázky prý byly „velmi jednoduché“, ale konec testu byl „mnohem složitější“, prohlásil Trump. Test začíná úkoly typu „nakreslete krychli“ a „pojmenujte zvíře na obrázku“. V poslední otázce dotazovaný má uvést datum, místo a město, kde právě je. Pokud se prezident chlubí, že tento složitý test zvládl, není to zrovna dobré znamení.

Nejspíš tato epizoda inspirovala reportéra televize CBS Errola Barnetta, aby se Bidena zeptal, zda test také podstoupil. Biden se ale rozčílil. „Ne, test jsem neskládal. Proč bych sakra měl? Prosím vás, člověče, to je jako ptát se vás, jestli předtím, než jste se přihlásil na tuto tiskovku, jste podstoupil test na kokain. Co si myslíte? Hm? Jste feťák?“

Volební klání s těmito dvěma intelektuálními giganty v popředí bude podívaná roku. Přesto celá epizoda také dobře ilustruje stav Bidenovy kampaně. Zaprvé je nepochybné, že mu většina médií kryje záda. Kdyby Trump řekl o černošském reportérovi, že je feťák, nejspíš by se to stalo hlavní zprávou dne. Bidenův výrok byl delegován na zadní stránky novin.

... tak nejste černí

Není to poprvé, co se něco takového stalo. Již dřív například prohlásil na adresu Afroameričanů: „Pokud máte problém se rozhodnout, jestli jste pro mě, nebo pro Trumpa, tak nejste černí.“ Jindy zas řekl: „Na rozdíl od afroamerické komunity s pár významnými výjimkami je komunita Latinoameričanů neuvěřitelně různorodá.“

Tyto výroky představují pro Bidenovu kampaň problém; aby vyhrál, potřebuje totiž nutně obří podporu mezi černochy. V této kategorii pohodlně vede, Afroameričané vždy tradičně volí demokraty, Biden má navíc tu výhodu, že byl viceprezidentem Baracka Obamy. Jenže podle některých odhadů Biden potřebuje, aby k volebním urnám přišlo 65 % černochů a 90 % z nich ho volilo. Před čtyřmi roky volební účast mezi Afroameričany byla 59 %. Pokud se Bidenovi nepodaří toto číslo zvednout, může to pro něj představovat významnou překážku. Každý další pochybný výrok tuto možnost zmenšuje.

Asi málokdo si myslí, že Biden by byl doopravdy rasista. Spíše se tu projevuje problém Bidenových mentálních schopností. Narážky Trumpovy kampaně nejsou úplně bezpředmětné a najde se docela dlouhá řada lidí tvrdících, že Biden evidentně není ve formě, jakou předváděl v době Obamovy administrativy. Najde se však i silný kontingent lidí, kteří tvrdí, že takový byl Biden vždycky. Je pravda, že na svém kontě má Biden dost podivných výroků. Pozornost vyvolalo třeba jeho vyprávění o tom, jak když před lety dělal na letní brigádě plavčíka, tak ho děti tahaly za chlupy na nohou. Má i historku o tom, jak se v roce 1962 postavil vůdci lokálního gangu Cornu Popovi. Ani v jednom případě to není úplně povzbudivá zpráva.

Pak jsou tu další Bidenovy těžkosti, které se mu podařilo prozatím pohřbít. Jde především o podezření z korupce jeho syna Huntera. Ten se zapletl do pochybných obchodů na Ukrajině. Pro Bidena jde evidentně o choulostivé téma. Během kampaně před primárkami v Iowě ho třiaosmdesátiletý farmář obvinil, že Hunterovi pomohl získat výhodné kontrakty na Ukrajině. Biden na něj začal křičet „Jste zatracený lhář“ a vyzval ho v souboji v klikování, běhu nebo v IQ testu.

Není to jediný případ, kdy Bidenovi ruply nervy kvůli voliči. Když v rámci kampaně navštívil automobilku v Detroitu, jeden z dělníků mu vyčetl, že je proti druhému dodatku ústavy, zaručujícímu právo na zbraň. „Jste plný hoven,“ odpověděl mu Biden.

Média Bidenovi také kryla záda, když ho Tara Readeová obvinila ze sexuálního napadení. Žádné nevyvratitelné důkazy nepředložila, avšak rozdíl mezi zpravodajstvím o této kauze a zpravodajstvím o obviněních proti Trumpovu kandidátovi do Nejvyššího soudu Brettu Kavanaughovi jsou do očí bijící. Kavanaugh byl tiskem v podstatě ihned uznán vinným. V Bidenově případě novináři vyzývali k ověření tvrzení, počkání na další důkazy a podobně.

Trochu popletený děda

S takovou podporou tedy asi není překvapivé, že přes všechny své chyby si Biden udržuje pohodlný náskok před Trumpem. Není to však jen mediální podporou. Pravda je, že Biden působí jako milý, i když trochu popletený děda. Navíc má za sebou srdceryvný příběh. Jeho první manželka a roční dcera zemřely v roce 1972 při dopravní nehodě. Nejstarší syn Beau zemřel v roce 2015, měl nádor na mozku. To může vysvětlovat i Bidenovy ochranné instinkty ohledně Huntera. Biden má ještě dceru Ashley, ta se ale veřejně příliš neangažuje.

Pak je tu samozřejmě pandemie koronaviru. Na začátku roku byl za mírného favorita považován Trump. Americká ekonomika šlapala jako hodinky, prezident zvládl pokus o jeho sesazení a demokratické primárky působily jako chaotická katastrofa. Pak přišel covid. Hospodářství se ocitlo ve volném pádu a na nemoc zatím umřelo přes 160 tisíc lidí. Následovaly protesty, rabování a nepokoje. Zdálo se, že Trump je neschopen poskytnout jakékoli vedení. Bidenův náskok před Trumpem se zvýšil zhruba na 10 procentních bodů. K tomu se přidaly problémy ohledně vedení kampaně v době koronakrize. Trumpovým esem v rukávu vždy byly mítinky, pořádané na vyprodaných stadionech. To je nyní nemožné. Když se pokusil uspořádat jeden takový v Tulse v Oklahomě, místo očekávaného téměř milionu lidí dorazilo něco přes šest tisíc. Bidenovi stačilo zůstat zalezlý ve svém sklepě a popularita mu utěšeně stoupala. (To je jen mírná nadsázka, svůj dům ve státě Delaware opravdu téměř neopouští.) Trump začal být na odpis.

Jenže americká volební kampaň teprve nyní vstupuje do horké fáze. I když cirkus okolo kandidátů trvá již přes rok, podle volebních stratégů lidé začínají dávat pozor a vybírat kandidáta teprve někdy od půlky léta. Proto teprve tehdy strany pořádají své sjezdy (letos demokraté 13.–16. srpna a republikáni 24.–27. srpna). Po nich se tradičně rozdíly zmenšují. To již začalo. Bidenův náskok během dvou týdnů klesl, nyní je kolem 7,5 procentního bodu. Trump také získává v klíčových státech. Analytici a komentátoři přestali Trumpa odepisovat. Biden je stále favoritem, nicméně Hillary Clintonová měla před čtyřmi roky v této době podobný náskok, a stejně to nestačilo. (K 10. srpnu 2016 vedla v průměru o 7,7 procentního bodu). Nyní začne republikánská palba s cílem vytáhnout všechny Bidenovy skandály.

K tomu se přidává problém Bidenovy kandidátky na viceprezidentku. Američtí viceprezidenti jsou v podstatě kladeči věnců. Jenže tento rok je to jiné. Vzhledem k Bidenovu věku se nedají vyloučit zásadní zdravotní problémy, či dokonce jeho smrt. I pokud Biden čtyři roky v úřadě vydrží, již nyní naznačuje, že o další volební období se ucházet nebude. V tom případě jeho viceprezidentka bude favoritkou primárek.

Jenže Kamala Harrisová, kterou si Biden zvolil za svého volebního „parťáka“, rozhodně není silnou kandidátkou. Bidenův výběr byl totiž notně omezený. Během primárek slíbil, že za viceprezidenta si vybere ženu. Po smrti George Floyda a protestech navíc začal růst tlak, aby šlo o takzvaně barevnou ženu. Nebýt protestů, Harrisová by se zřejmě kandidátkou na viceprezidentskou funkci nikdy nestala, nebylo žádným tajemstvím, že Biden favorizoval například senátorku Amy Klobucharovou a guvernérku Michiganu Gretchen Whitmerovou. Jenže obě jsou bílé.

Harrisová se narodila v roce 1964 dvěma imigrantům, jamajskému otci a indické matce. Přes stylizování se do utlačované menšiny pochází z dobře zabezpečeného prostředí. Otec Donald je profesorem ekonomiky na prestižní Stanfordově univerzitě. Matka Shyamala byla úspěšnou endokrinoložkou a expertkou na rakovinu prsu, pracovala v několika prestižních vědeckých institucích. Za jiných okolností by to mohl být povznášející příběh o příležitostech v americké společnosti.

Kostlivci ve skříni

Po rozvodu rodičů ve 12 letech Harrisová odjela se svou matkou do Kanady, ta tam získala místo na univerzitě. Do USA se vrátila teprve studovat vysokou školu. Po absolvování práv nastává první období, které skrývá řadu kostlivců ve skříni. Harrisová v roce 1993 navázala vztah s Williem Brownem. Ten patřil k nejmocnějším demokratickým politikům v Kalifornii. Byl dlouholetým předsedou dolní komory kalifornského Kongresu a pak starostou San Franciska. V době, kdy si začal románek s Harrisovou, byl ženatý a mu bylo přes šedesát, Harrisové ani ne třicet.

Potenciál skandálu není v soukromém životě Harrisové, ale v tom, že vztah s Brownem využila k nastartování své kariéry. Díky Brownovi získala cenné kontakty ve státní politice. Brown jí také dosadil do Odvolací komise pro pojištění v nezaměstnanosti, kde brala 97 tisíc dolarů ročně, a do Kalifornské lékařské asistenční komise s platem 72 tisíc dolarů ročně. Mimo to také působila jako státní zástupkyně.

V roce 2003 započala svou politickou kariéru, když kandidovala na pozici okresního prokurátora za San Francisco, což je volená funkce. Tam vydržela do roku 2011, kdy byla zvolena generální prokurátorkou Kalifornie. Nakonec v roce 2017 zamířila do Washingtonu jako senátorka za Kalifornii.

Právě její působení v roli prokurátorky je nyní vydáváno za velké plus. V době, kdy stále v amerických městech zuří nepokoje, je potřeba někdo, kdo má pověst rázného bojovníka proti kriminalitě. Jenže právě z období, kdy působila jako prokurátorka, má zřejmě řadu dalších kostlivců ve skříni. Vyčítá se jí, že vedla tažení proti kuřákům marihuany nebo proti rodičům záškoláků místo toho, aby se soustředila na opravdu vážné zločiny. Její úřad například postupoval laxně ve vyšetřování zneužívání dětí v katolické církvi. Je taktéž podezřelá, že zatajila důkazy svědčící o nevině člověka odsouzeného na smrt. (Její úřad odmítl prozkoumat nové důkazy DNA, donutilo ho až rozhodnutí soudu. Případ dodnes není uzavřen.)

Nalevo od Sanderse

Pak jsou tu pochybnosti o politických schopnostech Harrisové. Ta před začátkem primárek byla vzývána jako favoritka, Barack Obama v sukni. Rychle se ukázalo, že k politickému talentu Obamy má opravdu daleko. Zazářila v jedné debatě, hlavně díky svému útoku na Bidena. V další jí nemilosrdným výčtem jejích prokurátorských pochybení zařízla kongresmanka Tulsi Gabbardová. Harrisová kandidaturu na prezidenta vzdala ještě předtím, než byl vhozen první hlas v primárkách.

Je rovněž vzývána jako pragmatická centristka, důkaz, že Biden se nehodlá podrobit progresivnímu křídlu Demokratické strany. Až na to, že podle analýzy hlasování je na druhém nejlevicovějším místě, nalevo i od socialisty Bernieho Sanderse. Do primárek vstoupila s jasnou progresivistickou agendou. Představila návrh na konfiskaci zbraní, navrhla zákaz soukromého zdravotního pojištění, podporuje zákaz fosilních paliv do deseti let, je pro mírnější imigrační režim, pro klimatickou legislativu, pro LGBT a pro odstranění všech překážek potratům. Harrisová je pragmatická centristka jen proto, že nové levicové křídlo demokratů začalo rabovat obchody a vypaluje policejní stanice.

Zároveň není vůbec jasné, jestli tomu opravdu věří, nebo jen hlásá nejmodernější ideologii. Harrisová je zoufale neautentická. Bidenovi i Trumpovi lze vyčítat milion věcí, ale nelze zpochybnit, že mají jisté charisma, i když v jednom případě je to charisma senilního dědy a v druhém twitterového trolla. Kamala Harrisová se ještě může stát pro Bidena přítěží.

Začíná se rýsovat možnost comebacku století. Americká ekonomika projevuje první známky oživení, počet lidí umírajících na koronavirus klesá. Trump se donutil k jakési disciplíně. Rozdíl v průzkumech se zmenšuje. Uznávaný analytický web Fivethrityeight.com dává Trumpovi šanci na vítězství zhruba 28 %. Jaká byla podle něho šance na Trumpovo vítězství v roce 2016? 28,6 %.

21. srpna 2020