Komentář Daniela Kaisera

Doleva s Ursulou

Komentář Daniela Kaisera
Doleva s Ursulou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Skokan českých eurovoleb Alexandr Vondra měl hezký sen – že se Evropská lidová strana v novém Evropském parlamentu dohodne s jeho konzervativní frakcí a unijní instituce budou příštích pět let muset dělat rozumnější politiku. Předpokladem takového scénáře bylo oslabení socialistické frakce, které skutečně nastalo, a také existence jakéhosi rozumnějšího křídla v EPP: lidí, kteří budou méně tlačit na další integraci EU, přehodnotí klimapsychózu, utěsní vnější hranici EU na jih a jihovýchod a při neúspěších, kterým se nevyhne nikdo, se nebudou odreagovávat pranýřováním Východoevropanů, tedy Visegrádské skupiny.

Teď Evropský parlament do čela příští Komise zvolil kandidátku EPP Ursulu von der Leyenovou, a přestože tato žena bývá řazena k centristické pravici, je to bohužel krok pryč od Vondrova snu. Podpory od konzervativní frakce nebylo třeba. Německá ministryně obrany se v zajímavém kandidátském proslovu včera dopoledne, kdy ještě neměla podporu jistou a potřebovala sehnat hlasy nad rámec EPP, obracela výhradně nalevo. Jediné politické ohrazení, které pronesla, platilo krajně pravicové frakci Identita a demokracie (ID; sedí v ní i dva čeští poslanci za SPD). 

Dvě frakce, o něž usilovala, evropští socialisté a liberálové, do včerejška dělaly drahoty, ale po projevu distance zmizela. Socialistům se von der Leyenová přiblížila podporou minimální evropské mzdy. To je pozoruhodné, její vlastní CDU o něčem takovém dosud nechce ani slyšet. Von der Leyenová je pro společnou evropskou podporu v nezaměstnanosti, respektive by z evropských fondů dorovnávala národní příspěvky. Další odchylkou od domovské CDU je velkorysý názor šéfky Komise na pravidla v eurozóně, která chce dodržovat, ale s „veškerou flexibilitou“, která je možná.

Liberály měly zaujmout, a zaujaly, genderové závazky. VdL sama půjde příkladem a sestaví genderově spravedlivou Komisi, tedy stejný počet mužů a žen. Pokud vlády členských států nenavrhnou dost žen, navrhne jim kandidátky z jejich zemí ona sama (!). Také se pokusí prosadit, aby k podnětům Evropského parlamentu Komise přistupovala jako k zákonodárné iniciativě, kterou zatím europarlament nemá. Vrátila se k přerozdělovacímu mechanismu na žadatele o azyl, pod šifrou „férového sdílení zátěže“. Chce zrušit podmínku jednomyslnosti v zákonech o energetice, klimatické, daňové a sociální politice.

Co je společné všem nalevo od EPP, tedy až po Zelené a krajní levici, to si von der Leyenová vetkla jako leitmotiv svého mandátu: evropský „Green deal“, tedy další vystupňování boje s tzv. klimatickou změnou. Navrhne zdanit uhlík, výslovně v této souvislosti jmenovala námořní sektor, letectví, stavební průmysl a dopravu. Cíl učinit Evropu „prvním klimaticky neutrálním světadílem“ do roku 2050 má být zalit do speciálního zákonu.

Příští šéfka Komise od boku střílí závazky, které si vyžádají ohromné investice. Podle dnes platných smluv má EU jako celek snížit své emise do roku 2030 o 40 procent (měřeno k roku 1990). Von der Leyenová ale zjistila, že 40 procent je málo, dává si cíl „50, možná 55“ procent. A proč ne rovnou 60, 65, 70? Se snižováním emisí se to má tak, že první desítky procent se dají pořídit ještě docela levně, a čím blíž k tzv. uhlíkově neutrální ekonomice, tím investice rostou, nakonec velmi drasticky. Meta 2030 není tak daleko, pouhá dvě volební období. Pro české hospodářství by to znamenalo ohromné zdražení proudu a výrobků, zřejmě konec větší části těžkého průmyslu. A co místo něj, když už se v rámci faty morgány známé pod jménem elektromobilita ocitá v ohrožení tradiční automobilový průmysl, v České republice ne úplně nevýznamný?

A pro tohle hlasovali čeští europoslanci za ANO, TOP 09, lidové strany, STAN. Kandidátka potřebovala aspoň 374, nakonec dostala 383 hlasů. Při takto těsném výsledku je zodpovědnost českých  poslanců, kteří pro ni hlasovali, nepříjemně velká. Protože tady se v posledku začíná hrát o to, aby se Evropa pod řízením takovýchhle expertů neroztrhla.

17. července 2019