Uhlí a uhelné brikety jsou aktuálně vysoce nedostatkovým zbožím. Ačkoli různí analytici v souvislosti s embargem Evropské unie na ruské uhelné suroviny ubezpečují, že Česko není na dovozu ruského uhlí přímo závislé, realita je taková, že na celém západě kontinentu je po uhlí obrovský hlad, což se pochopitelně projevuje i na jeho cenách.

Nejen středeční embargo na ruské uhlí, které vyhlásila EU, ale i nedostatek uhlí z Ukrajiny, na němž jsou evropské země (zejména Polsko, Nizozemsko či Německo) také závislé, prohlubuje jeho nedostatek v celé západní Evropě. Situaci na trhu s uhlím komplikuje také fakt, že se Německo, které ještě před časem směřovalo k tvrdému Green Dealu, rozhodlo kvůli současné energetické krizi a vysokým cenám elektřiny znovu otevřít část svých uhelných elektráren.

Současný stav trhu okomentoval pro deník Echo24 provozovatel uhelných skladů NiDevas v Mostě Stanislav Vajshajtl. Nákupy zejména hnědého uhlí podle něj kvůli vysokým cenám elektřiny obnovili i lidé, kteří už s ním netopili. „Stává se, že se teď na dodávky ke koncovému zákazníkovi čeká i měsíc. Záleží, jaký druh uhlí zákazník chce,“ říká Vajshajtl. Delší dobu se čeká na uhlí kvalitnější.

„V současné době kvůli cenám energií, které jsou potřeba na zpracování uhlí, a rostoucím přepravním nákladům, vzrostla konečná cena na uhelných skladech. Třeba v oblasti Chomutovska nebo Mostecka je cena za metrák (1m³) uhlí zhruba 520 až 550 korun s DPH. V oblasti Olomoucka je ale cena kvůli přepravní vzdálenosti od dolů už o něco vyšší,“ říká.

Úplně nejdéle se teď podle něj ale čeká na uhelné brikety. „V ČR skončila před mnoha lety výroba briket v Sokolovské uhelné, takže se k nám dovážejí jen německé brikety. A ty teď nejsou. Poptávka po nich je vysoká a během letošního července a srpna byly v německých briketárnách odstávky,“ popisuje.

helné brikety používají lidé často i jako náhradu nebo doplněn topení dřevem, protože je jde použít i v krbových kamnech. Za metrák uhelných briket nyní zaplatí zhruba 700 až 750 korun za metrák, o 100 korun více než před propuknutím války.

Česká republika je podle vedoucího mosteckých uhelných skladů co se týká uhelné produkce soběstačná, ale u lidí propukla nákupní panika. Koncový segment si dělá až zbytečně velké zásoby. „Někteří si dělají zásoby uhlí i na dva roky dopředu, protože předpokládají, že se bude zdražovat. Druhá věc je, že uhlí v kvalitě kostka nebo ořech 1 se nedá dlouho skladovat, rozpadne se, takže tam je optimální doba skladování rok, maximálně rok a půl. Kdo si udělá zásobu na tři roky, tak zapláče, protože uhlí se mu rozpadne.“

Říká také, že není jasné, co embargo na dovoz ruského uhlí, které EU vyhlásila v plném rozsahu minulou středu (11. srpna) bude pro náš trh znamenat. „Nevíme, co udělá embargo na dovoz ruského uhlí, protože Německo a Polsko používalo v elektrárnách 50 procent ruského uhlí. Jsou snahy dostat uhlí odjinud námořní cestou, je ale otázka, kolik to uhlí bude ve finále stát.“

Česká republika loni z Ruska dovezla přes 300 tisíc tun černého uhlí. Podíl Ruska na celkovém dovozu černého uhlí do země tak činil zhruba sedm procent. Hlad po něm ale zvedá ceny i kvůli vyšší spotřebě v uhelných elektrárnách ceny napříč celým kontinentem.