KOMENTÁŘ

Zavahrí je mrtev, islamismus žije dál

KOMENTÁŘ
Zavahrí je mrtev, islamismus žije dál

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Až na pár islamistů asi nikdo nebude oplakávat smrt Ajmana az-Zavahrího, pravé ruky Usámy bin Ládina a jeho nástupce v čele teroristické organizace al-Káida. V pondělí večer americký prezident Joe Biden oznámil, že o víkendu Zavahrího zabila americká raketa Hellfire v Kábulu bez jakýchkoli dalších obětí. Američané nejspíše použili variantu R9X Hellfire, která místo výbuchu vystřeluje dlouhá ostří, právě aby minimalizovala další škody. Zavahrí byl zločinec zodpovědný za smrt tisíců lidí a je dobře, že ani po více než 20 letech od 11. září se žádný terorista nemůže cítit bezpečně. To, co nám americký útok na Zavahrího napovídá o stavu globálního islámského terorismu, však tolik povzbudivé není.

Ajman az-Zavahrí se narodil v roce 1951 do prominentní egyptské rodiny a již v mladém věku se radikalizoval, do první teroristické skupiny vstoupil v 15 letech. Vystudoval medicínu a stal se chirurgem, to však nijak jeho náboženský fanatismus neotupilo. V roce 1980, když dobrovolničil na klinice Červeného půlměsíce, starající se o uprchlíky ze Sověty napadeného Afghánistánu, ho prý poprvé napadlo, že Afghánistán by mohl být dobrou základnou pro džihádisty.

O rok později ho egyptská policie zatkla kvůli podezření z účasti na vraždě prezidenta Anwara Sadata, podařilo se však přišít mu pouze nelegální držení zbraně, odseděl si tři roky. Po propuštění z vězení se vydal zpět do Pákistánu. Někdy tehdy se seznámil s jistým Usámou bin Ládinem, který chodil kázat do nemocnice, kde Zavahrí pracoval. Stal se postupně jeho osobním lékařem, hlavou ochranky a nakonec společně založili islamistickou teroristickou síť, jež později vešla do dějin jako al-Káida.

Bin Ládin, člen jednoho z nejbohatších saúdských klanů, dodával al-Káidě peníze, prestiž a charisma. Mozkem a intelektuálem organizace byl ale prý Zavahrí, který řídil každodenní chod. Nejspíše to byl i on, kdo vymyslel útoky na newyorská dvojčata a Pentagon. Poté, co bin Ládina zabilo americké komando, stal se jeho přirozeným nástupcem.

Zavahrího sejmula americká raketa, když se byl protáhnout na balkoně v centru Kábulu. To, že se vůdce al-Káidy nebál ukazovat na veřejnosti, je důkazem, že organizace je zpět v Afghánistánu. Na základě dohody z Dauhá Američané slíbili stáhnout se ze země a Tálibán zase, že zabrání tomu, aby v Afghánistánu znovu působila teroristická hnutí. Samotné naplnění dohody neproběhlo úplně podle amerických představ. Stažení mělo být spořádané, ne bezhlavý útěk, a Tálibán měl s kábulskou vládou vyjednávat o nějaké dělbě moci, ne ji prostě svrhnout. Nicméně obě strany se dosud tvářily, že dohoda platí.

Kritici stažení z Afghánistánu tak zabití Zavahrího berou jako potvrzení svých nejhorších obav. Al-Káida znovu zakořenila v Afghánistánu, její vůdci chodí beze strachu na veřejnost, nic jí nebrání v tom, aby zřídila nové výcvikové tábory, a za nějakou dobu může obnovit svůj džihád proti Západu. Zavahrího dům strážili bojovníci z takzvané Haqqaniho sítě, což je polonezávislá elitní odnož Tálibánu. Jejich přítomnost naznačuje, že al-Káida je přímo pod ochranou Tálibánu.

Naopak zastánci Bidena tvrdí, že smrt Zavahrího je důkazem, že prezident měl pravdu. Když Američané opouštěli Afghánistán, Biden tvrdil, že se renesance tamního terorismu nebojí, jelikož USA mají schopnost „zasahovat za obzorem“, tedy útočit na dálku ze základen mimo Afghánistán. Zabití Zavahrího je prý potvrzením této teze. Kritici protiargumentují, že jedna úspěšná operace není žádným důkazem. Mohlo se jednat o šťastnou náhodu, americká špionážní síť v Afghánistánu je stále tragická a rozprášená a satelity na oběžné dráze nejsou na sledování situace v zemi dostačující.

Smrt Zavahrího nejspíše nebude mít velký vliv na fungování světového islámského terorismu. Zavahrí byl spíše symbolem, jednotlivé odnože al-Káidy jsou víceméně samostatné a centrální vedení, posledních dvacet let na útěku, neřídí jejich každodenní provoz. Podle zprávy OSN al-Káida „nepředstavuje bezprostřední mezinárodní hrozbu“. S bezpečným útočištěm v Afghánistánu se to však může změnit, bez ohledu na to, že organizaci již nepovede Zavahrí.

Pak je tu skutečnost, že al-Káida není jedinou aktivní mezinárodní islamistickou organizací. Islámský stát al-Káidou otevřeně opovrhuje a její vedení má za staré dědky, kteří žijí ze slávy jednoho úspěšného útoku. Naštěstí se zdá, že momentálně nejaktivnější odnoží Islámského státu je takzvaný ISIS-K, což je zkratka pro Islámský stát – provincie Chorásán. Chorásán je starodávné označení pro oblast Afghánistánu a okolí. ISIS-K vede válku proti Tálibánu a snaží se ho svrhnout. Tálibán tak zjišťuje, že vládnout Afghánistánu je mnohem složitější než ho dobýt. Ti, kteří doufali, že stažení Západu z Afghánistánu přinese zemi alespoň mír, tak musí doufat dál. A zbytek doufá, že dokud se islamisté vraždí mezi sebou, nebudou pomýšlet na útoky v Evropě a Americe.

3. srpna 2022