Tisíce studentů se v pátek v Česku zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali o ochraně klimatu jednat, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat. Celosvětově se v pátek uskutečnilo více než 2000 protestů ve 123 zemích.

V prohlášení, které čeští studenti vydali, dali politikům dvoutýdenní ultimátum. Pokud nezačnou jednat a nedají záruku řešení klimatické krize, půjdou žáci stávkovat znovu. "Nemáme čas. Jestli chceme odvrátit ekologický kolaps, musíte začít jednat ihned. Vy jste času promrhali dost a nám už dochází," stojí v prohlášení. Nechtějí prý falešné sliby ani slova podpory. "Jsou nás tisíce. Jsme ochotni postavit se za naši budoucnost a nic nás nezastaví. Nekončíme. Během těch dvou týdnů se budeme připravovat, budeme sílit, růst a vzdělávat se," dodali studenti.

Vláda by měla Sněmovnu informovat o svém postoji ke změně klimatu 27. března. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. "Je skvělé, že se mladí lidé aktivně zajímají o budoucnost naší planety," řekl Brabec ČTK.

V Praze se středoškoláci vydali na Malostranské náměstí, kde přednesli své požadavky, a poté vyšli na průvod centrem metropole. Nesli transparenty s nápisy jako "Dinosauři si taky mysleli, že mají čas" nebo "Save our planet, save our future" (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost). Pochod se obešel bez incidentů.

Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat změny klimatu a začali prosazovat aktivní opatření. Za problémy v ČR považují například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.

Ná náměstí Svobody v Brně se sešlo asi 700 středoškoláků. Také tam, stejně jako v Praze nebo Liberci, zaznělo, že páteční stávky se budou opakovat. Studenti přišli s transparenty jako "Dycky Země", "Neexistuje planeta B" "Změňme sebe, ne klima" nebo "Na mrtvé planetě nejsou žádné lavice".

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským Parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu za mír.

Páteční celosvětová akce je patrně zatím největší, na webu Fridays for Future organizátoři zaregistrovali celkem 2052 protestů ve 123 zemích. Demonstrovaly desítky tisíc studentů, ale i dospělých. Nejvíce protestů v Evropě je hlášeno v Itálii (235), Francii (216), Německu (199), Švédsku (176) a Británii (151).

Stávkovalo se například také ve finském Oulu u polárního kruhu či v Jihoafrické republice. Z asijských zemí se na sociálních sítích objevily zprávy například o protestech v Hongkongu, Jižní Koreji, indické metropoli Dillí, Nepálu či Japonsku. Jen v Austrálii se podle webu mladých aktivistů protestů zúčastnilo 150.000 studentů a dospělých ve více než 60 městech.