Seznam národních kulturních památek je počínaje dneškem širší o dalších 19 sakrálních staveb a areálů, mezi nimi je například poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou nebo Svatý Kopeček u Olomouce. Seznam tak podle mluvčího Národního památkového ústavu Jana Cieslara nově čítá 338 památek, z toho 314 nemovitých a 24 movitých.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u národních kulturních památek zákon upravuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a prodej. Naposledy se seznam národních kulturních památek rozšiřoval před více než rokem, kdy na něj přibylo 15 položek.

Poslední návrh na prohlášení staveb za památky, které požívající nejvyšší možné ochrany státu, vláda schválila letos v lednu. Návrh 19 objektů jí předložilo ministerstvo kultury, které se při každé vlně návrhů seznamu soustředí na určitý typ památek. Tentokrát vybralo výhradně sakrální stavby, respektive komplexy či areály. Vedle zmíněných to jsou třeba dva poutní areály v Libereckém kraji (v Horní Polici a v Hejnicích), poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově v Ústeckém kraji, Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény na Sokolovsku nebo Svatý Hostýn na Kroměřížsku.