KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Hirošima a Nagasaki. Děsivé, ale správné rozhodnutí

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Hirošima a Nagasaki. Děsivé, ale správné rozhodnutí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Možná až přes dvě stě tisíc mrtvých si vyžádalo atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki. Dnes je to právě 75 let od doby, co bylo bombardováno Nagasaki; Hirošimu potkal stejný osud tři dny předtím. Svět tak zaplavily upomínkové akce, výzvy typu „již nikdy více“, nespočet článků popisujících utrpení lidí, zločinnost atomových zbraní a výzvy k jejich zákazu. I když mnohé je jistě pravda, je nepochybné, že shození atomovek na Japonsko před tři čtvrtě stoletím bylo správné rozhodnutí.

Kritici shození atomových bomb uvádějí mnohé argumenty. Japonsko již stejně bylo na kolenou, k jeho kapitulaci ve skutečnosti vedl vstup Sovětského svazu do války v Pacifiku, šlo o test atomových zbraní v terénu a podobně. Japonsko si za desetiletí dokázalo ze svého bombardování vybudovat pozici trpitelského národa, oběti historicky jedinečné tragédie. Přitom se často zapomíná na to, proč bylo potřeba Japonsko bombardovat.

Japonsko před rokem 1945 bylo zločinným režimem, který si ve své krutosti nezadal se svým spojencem nacistickým Německem. Plenění měst, nejznámější je děsivý masakr v Nankingu, experimenty na lidech, masové vyvražďování, řízený hladomor, nucené práce, masové nucení žen k prostituci. Oběti japonských válečných zločinů se odhadují na miliony. Není pochyb o tom, že Japonsko bylo potřeba zastavit za každou cenu.

Lze namítnout, že Japonsko v roce 1945 již bylo poraženo, a že tedy nebylo třeba použít atomové zbraně. Ve skutečnosti se dá argumentovat, že Japonsko mělo namále již od útoku na Pearl Harbor, který selhal ve svém prvořadém cíli, tedy potopit americkou flotilu letadlových lodí. Ty totiž během náletu v přístavu nebyly. Většina historiků se shoduje, že Japonsko ztratilo veškerou naději na vítězství o šest měsíců později, kdy šly u Midway ke dnu čtyři jeho letadlové lodě.

Jak však ukazují letecké útoky kamikadze, jejich pozemních protějšků banzai a urputná obrana ostrovů Iwodžima a Okinawa, Japonci se nemínili vzdát jen proto, že porážka byla nevyhnutelná.

Američtí plánovači operace Downfall (Pád), jak znělo kódové označení útoku na samotné Japonsko, předpokládali minimálně statisíce mrtvých, především proto, že očekávali nejen silný odpor japonské armády, ale i civilistů. Nejpesimističtější byl odhad připravený pro ministra války Henryho Stimsona. Předpokládal 400 až 800 tisíc mrtvých Američanů a pět až deset milionů mrtvých Japonců. Při přípravě na invazi Japonska bylo vyrobeno tolik purpurových srdcí, jak se nazývá americké ocenění pro vojáky zraněné v boji, že tato zásoba dodnes nebyla vyčerpána.

Japonské velení opravdu plánovalo zapojit do obrany domácích ostrovů celou populaci a očekávalo ztráty v milionech. Kromě toho byl vydán tajný rozkaz v případě spojenecké invaze popravit všechny válečné zajatce. Těch bylo asi sto tisíc.

Není tedy divu, že Američané se chtěli vyhnout invazi do Japonska stůj co stůj. Občas se uvádí, že bombardování Nagasaki bylo zbytečné, že ke kapitulaci Japonska by stačila bomba jedna. To není vůbec jisté. Japonské velení se domnívalo, či alespoň doufalo, že Američané disponují pouze jednou jadernou bombou, k dalšímu útoku že tedy již nedojde. Nagasaki tento předpoklad zhatilo.

Bombardování Hirošimy a Nagasaki také naplno ukázalo ničivou sílu jaderných zbraní. Je velmi pravděpodobné, že kdyby k jejich použití nedošlo, existovalo by velké pokušení vyzkoušet je v jiném konfliktu. Po roce 1949 disponovaly atomovkami jak USA, tak SSSR. Je tak dost dobře možné, že Hirošima a Nagasaki zabránily jaderné válce.

Navíc kdyby atomové zbraně nikdy nevznikly, svět by se mohl záhy dočkat třetí světové války. Ve studené válce se velmoci držely v šachu jadernými zbraněmi, věděly, že konflikt je velmi riskantní. Z atomovek se stala pojistka, zbraň poslední nouze, která nikdy neměla být použita. Kdyby Sověti neriskovali, že Moskvu potká osud Hirošimy, je pravděpodobné, že by se jejich tanky rozjely směr západ.

Jaderné bombardování Japonska byla děsivá tragédie, ale je dobře, že k němu došlo.

9. srpna 2020