komentář

VKml.: Babišův nový spojenec?

komentář
VKml.: Babišův nový spojenec?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Poslanec Václav Klaus mladší si rád postěžuje na média, když je příležitost. Měl by jim ale být velice vděčný, dá se předpokládat, že to dobře ví. Jeho popularita je do značné míry dílem médií, která jeho slova šířila a šíří v míře neodpovídající jeho významu, obsadila si ho do role, již obsadit potřebovala, a Václav Klaus ml. ji vděčně hrál a hraje. Taky umí dobře pracovat s publikem, respektive s tím jeho segmentem, který je pro něj důležitý. Zprostředkovat žádoucí emoce, nezatěžovat myšlenkami. Přinejmenším ve virtuálním světě se žádá právě tohle. Včera poslanec představoval svou novou politickou formaci – hnutí Trikolóra. I s tím mu média – nebo aspoň jejich část – pomohla, dopředu vytvářela očekávání velké události. A kdo ví, třeba to nakonec i nějakým způsobem významná událost byla, rozhodně to tak ale nepůsobilo.

Vůdce rodící se strany sice vyjádřil přání, aby Trikolóra nebyla vnímána jako partaj jednoho muže, slavnostní uvedení strany tak ale působilo – navzdory přítomnosti členů přípravného výboru a krajských koordinátorů na místě. Podobně i prezentované programové teze působily spíš jako sbírka témat, o nichž uživatelé rádi debatují na poslancově Facebooku a kterým dávají lajky, než jako koherentní programová vize. Šermuje se v nich vágními pojmy jako třeba „zdravý rozum“, revolučními tezemi typu „doprava musí být rychlá a plynulá“, a když přišla během slavnostního uvedení řeč na evropské hodnoty, Klaus ml. je charakterizoval jako nearabské a neafrické (jak vkusné, jak vtipné), nějakou pozitivní definici by z něj člověk páčil asi těžko. Hnutí nejznámějšího českého euroskeptika ani nepovažuje za nutné dát najevo, jestli podporuje vystoupení země z EU (Václav Klaus ml. se kdysi v tom smyslu vyjádřil). Ale opět. Stranu ani jejího šéfa to poškodit nemusí, jistým způsobem se od ní právě takové vágní výkřiky čekají. Patří na sítích k docela populárnímu českému vykořeněnému konzervatismu, který se neopírá o žádnou žitou tradici, stačí mu pokřikovat do všech stran a nic moc neřešit. V řadách akademické levice se ujala karikatura zdejšího konzervativce coby nekoherentně hartusícího padesátníka, tahle země by potřebovala, aby realita zdejšího konzervativně politického myšlení byla jiná, naděje v to se ale může hledat docela těžko.

Přes všechnu Klausovu zálibu v rychlopalné tvorbě silných názorů a značnou „velkorysost“ při práci s fakty je ale jedno téma, k němuž se lídr nového hnutí vyjadřuje s netypickou zdrženlivostí, respektive se k němu nevyjadřuje vůbec. Zajímavou shodou okolností je to téma, které je nejenom poslední dobou to nejživěji diskutované. Oligarchizace české politiky i společnosti, nástup a dominance Andreje Babiše a „nových pořádků“, proti nimž se momentálně s nebývalou intenzitou demonstruje v ulicích. Pro Trikolóru a jejího lídra to ale zjevně není téma, nakonec ani v pravidelných komentářích Václava Klause ml. na serveru Novinky.cz se k tomu poslanec nevyjadřoval, nanejvýš to v jedné větě shodil jako nepodstatné. Takové věci se nedějí náhodou, přinejmenším jsou projevem vůle udržet si otevřené dveře. A Babišovi by se Klaus ml. jako spojenec hodil – přece jenom může být nová partaj víc „salonfähig“ než komunisté nebo SPD. A oba lídři mají společnou jakousi rozcitlivěle podávanou prázdnotu. Navíc premiérovo hnutí se postupně posouvá – alespoň rétorikou – k politice národoveckého křídla zdejší politiky. Velké rozpory by mezi Babišem a Klausem mladším jistě nebyly ani v pohledu na média a vůbec kulturní otázky – hlasy ANO se už teď do mediálních rad dostávají lidé patřící do, řekněme, myšlenkového světa otce a syna Klausových (např. Michal Semín či Petr Žantovský). Úspěch hnutí Trikolóra je nejistý, sněmovní volby budou až za dva roky, během nich se toho může hodně stát. Jistě tu ale existuje potenciál pro jedno krásné přátelství.

11. června 2019