Popis současného Polska beze slov. Jen v obrazech

Zpráva o polském životě

Popis současného Polska beze slov. Jen v obrazech
Zpráva o polském životě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Odjeli jsme příliš pozdě, jako obvykle. Zlákalo mě světlo, které se rozptylovalo v ranní mlze. Zvolna z něho začala vystupovat radnice, autobusová zastávka a obchod Sukces nabízející učebnice, hračky a obuv. Před ordinací zubaře zmrzačený pes. Na autobusové zastávce postávají tři muži s igelitovými taškami. Ten v baseballové čepici si zapálí cigaretu. Než ji stihne vykouřit, ostatní cestující zmizí v autobuse. A je tu zase prázdno. Přilétají kavky a usedají na ulici. Je třináct minut po šesté. Nový den. Do západu slunce zbývá dvanáct hodin a čtyřicet šest minut,“ zapsal si do svých poznámek Jacenty Dędek, jak začal vznikat jeho unikátní fotografický projekt současného Polska. Týdeník Echo získal svolení ke zveřejnění snímků z knihy, která má přes 350 stran a jejichž publikování si autor pečlivě hlídá.

Název ojedinělého souboru tisíců fotografií je prostý: Portrét provincií. Provincie však není žádné hanlivé označení. Zpráva o tom, jak se žije v provinciích, není zpráva o provinčním životě, tedy o snad o čemsi maloměstském, venkovském nebo zaostalém. Fotograf Jacenty Dędek přináší zprávu o životě v polských provinciích v tom původním latinském smyslu slova „provincia“, které označuje územní správní celek. Region mimo hlavní sídla. „Nedával jsem si dopředu žádná speciální omezení, podle kterých budu fotografovat a co bude objektem mého zájmu. Měl jsem jediné pravidlo: pořídit záznam života ve všech polských městech, kde žije méně než 30 tisíc obyvatel. Dohromady jsem navštívil 421 měst a pořídil na devět tisíc fotografií,“ vypočítává Dędek.

S prací začal v roce 2011 a na cestách po malých městech vydržel šest let. Další tři roky připravoval objemnou knihu, která je završením této zprávy o současném polském životě. Zprávy bez příkras a bez stylizovaných interpretací. Nebylo to putování Polskem, které by hledalo nostalgii, nebylo to pátrání po pitoresknostech, nebylo to vytváření obrazových kontrastů mezi venkovem a městy. Vznikl čistý záznam obyčejného polského života. „Chtěl jsem sestavit album, ve kterém budou portréty lidí doprovázené portréty míst, kde ti lidé žijí. Jestli jsem něco vědomě sledoval, tak možná ten zvláštní úsek doby mezi starým a novým. Měl jsem pocit, že něco před našima očima právě končí a to nové ještě úplně nezačalo. Že provincie je v jakémsi polospánku,“ popisuje Dędek svou knihu.

Na výběru fotografií je vidět jeho novinářská zkušenost, kdy pracoval jako reportér listu Życie Częstochowy. Jacenty Dędek dokázal pořídit čistý záznam života, který by mohl pozorovat každý, kdo by se vydal na podobnou cestu libovolnou zemí. Na cestu pomalou a trpělivou. Polsko získalo jeho knihou originální záznam skutečného života na počátku třetího tisíciletí. Česku taková obrazová kronika bohužel chybí.

 

9. ledna 2021