Vláda nadále odkládá důležitá rozhodnutí pro vývoj epidemie či jednotlivé sektory, stejně tak zatím schválila očkovací strategii, která se bude nadále upřesňovat a chybí k ní konkrétnější očkovací plán. Hlavním výstupem z posledního vládního jednání tak bylo nečekané omezení gastronomického sektoru v rozporu se systémem PES.

Protiepidemický systém (PES) vydržel jen necelý měsíc a vláda se podle kritiků vrátila k „chaotickému rozhodování“ či změnám podmínek „ze dne na den“. Kromě restaurací, které vláda omezila po necelém týdnu od otevření, aniž by země sestoupila do horšího stupně rizika, zůstávají v nejistotě například i lyžaři a horská střediska.

Těm se vláda nakonec oproti avizovanému plánu vůbec nevěnovala. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně mluvil o jejich otevření na Štědrý den, o den později pak vláda změnila názor a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) měl předložit návrh na otevření od 18. prosince. Ten však nakonec stáhl, jelikož podle něj současná epidemická situace neumožňuje takové rozhodnutí přijmout.

Vláda se nezabývala ani manuálem opatření pro skiareály. „Další posuny termínů a rozhodnutí povedou pouze k další eskalaci zmatků a nejistoty, se kterými se provozovatelé skiareálů, ubytovatelé, restauratéři a další podnikatelé v horských střediscích musí potýkat,“ uvedla Asociace horských středisek. Podle jejího ředitele Libora Knota žádají, aby se otevírání středisek řídilo systémem PES, stanovovat speciální termíny není podle něj z hlediska rizikovosti jejich provozu odůvodnitelné.

Ministři zatím neprojednali ani problém, jak motivovat více lidí k testování. Jednat měli o možnosti uhradit celou mzdu lidem v covidové karanténě. „Ten bod dnes nebyl diskutován, ale shodli jsme se, že na něj bude samostatné setkání,“ řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Návrh má ale podle něj zásadní bariéry, například nerovnost mezi pacienty s covidem a jinými diagnózami. Ti by stále pobírali 60 procent mzdy. Zmínil také nevoli těch, kteří už covid prodělali na 60procentní nemocenské. Kvůli blížícímu se termínu dobrovolného testování všech zájemců pak budou zřejmě ministři hledat i rychlejší postupy, které nepotřebují souhlas parlamentu.

V posledních týdnech rapidně ubyly počty testovaných. Zatímco na přelomu října a listopadu bylo prováděno až více než 40 tisíc testů denně, v poslední době se pohybují lehce nad 20 tisíci. Například podle dat průzkumu Život během pandemie se ukazuje, že se až dvě třetiny lidí s rizikovým kontaktem či typickými příznaky nákazy koronavirem nenechají testovat. Podle sociologa Daniela Prokopa z dat vyplývá, že demotivací je právě i výpadek z práce.

Zemi také stále chybí podrobnější očkovací plán a hotová není ani osvětová kampaň, která má přesvědčit občany o prospěšnosti očkování. Ministerstvo zdravotnictví sice představilo novou očkovací strategii, avšak s tím, že bude dále aktualizovaná, upřesňovaná a podle ministra zdravotnictví Blatného jde o „dejme tomu primární formu, která určuje opravdu tu strategii“. Neřeší tak konkrétně například otázky složité logistiky či distribuce.

To kritizovali už před jejím zveřejněním například zástupci lékařů. „Lékaři nic nevědí,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek serveru Seznam Zprávy s tím, že jde o největší logistickou akci, kterou kdy české zdravotnictví dělalo a o jednání s ministrem neúspěšně žádal už od 17. listopadu. Se Sdružením praktických lékařů sice zástupci ministerstva jednali, ale podle předsedy sdružení Petra Šonka je stále nutné vyřešit řadu konkrétních věcí. „Že bychom věděli co, kdy a jak, to zatím netušíme,“ řekl deníku Echo24 Šonka.

Například v sousedním Německu je vláda už připravená začít s očkováním statisíců lidí v Berlíně okamžitě poté, co bude k dispozici vakcína. Mají připravený například systém pozvánek, objednání, provozní dobu očkovacích center či na minuty spočítaný proces očkování. Již také rozepisují směny pro stovky lékařů, kteří se k provedení očkování přihlásili a mají na měsíc ze třetiny obsazené služby.