Přestože české zdravotnictví zatím boj se zákeřným koronavirem relativně úspěšně zvládá, primární pozornost na vir COVID-19 však komplikuje léčbu pacientům s jinými zdravotními problémy. Nemocnice přešly na omezený provoz, ruší méně důležité operace a odsouvají i některá vyšetření. Problémem to může být pro lidi, kteří odkládají vyšetření k možným onkologickým onemocněním. Přitom čísla z roku 2017 ukazují, že se v České republice měsíčně diagnostikuje průměrně kolem 7200 pacientů s nádorovým onemocněním.

Cílené omezení neakutní zdravotní péče je již značně problematické. Jeho negativa už nyní, po měsíci trvání mimořádného stavu, mohou převážit epidemiologický benefit, který přináší. „Pokud hodnotím jen screeningový program prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, tak je počet neprovedených a odložených preventivních endoskopických vyšetření (koloskopií) alarmující. Během jednoho měsíce se v ČR provádí průměrně téměř 3 000 těchto preventivních výkonů, z dlouhodobých analýz je zřejmé, že se při nich nalezne a odstraní tzv. adenomový polyp („předrakovinový“ nález) v 36,4% a v 3,1% je dokonce nalezen již zhoubný nádor. To znamená, že při zastavení screeningového procesu se za měsíc endoskopicky neodstraní polyp u zhruba tisícovky pacientů a nediagnostikuje karcinom u téměř stovky nemocných,“ uvedl pro Echo24 Luděk Hrdlička, gastroenterolog, vedoucí lékař společnosti ResTrial.

Došlo také k omezení screeningových vyšetření mamografem. „Normálně se každoročně provede v ČR asi 50 ač 60 tis. screeningových vyšetření měsíčně, nyní po vyhlášení mimořádného stavu neexistují přesná čísla (je ještě brzy i na data od zdravotních pojišťoven), je navíc velká variabilita napříč republikou. Nicméně odhadem klesl počet vyšetření asi o 65 až 70%. Za poslední měsíc bylo tedy provedeno jen asi 15 – 18 tis. vyšetření. Ve screeningovém programu se obvykle zjišťuje 5 – 6 karcinomů na 1000 vyšetření, tedy přibližně 150 – 200 karcinomů se minulý měsíc nezachytilo. Ve screeningu obecně je zjišťováno přibližně 75% nádorů v prvním stádiu, tedy v době, kdy jsou prakticky stoprocentně léčitelné – tím screening snižuje úmrtnost. V Česku klesla úmrtnost na rakovinu prsu (podle věkově standardizovaných dat) od počátku screeningu o téměř 30%,“ sdělil pro Echo24 Jan Daneš, výkonný místopředseda Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR.

Omezeny jsou i kontroly vyléčených onkologických pacientů

Přesto primářka onkologického oddělení Fakultní nemocnice Motol a zástupkyně onkologické společnosti Jana Prausová uvádí, že se současná situace příliš nedotkla samotné péče o onkologicky nemocné. „Co se týče onkologických pacientů, tak v tomhle ohledu nepociťujeme žádný tlak. Léčba u onkologických pacientů probíhá podle plánu s respektováním všech protiepidemických opatření, tak aby pacienti nebyli ohroženi a aby ta léčba mohla probíhat dál. Běžíme dál v oblasti radioterapie i v oblasti aplikace protinádorové farmakoterapie a pacienti jsou obslouženi běžně,“ řekla pro Echo24.

„Jediné, co jsme omezili, jsou kontroly pacientů po ukončení léčby v časovém odstupu. To znamená, že to jsou lidé, kteří mají třeba dva roky po ukončení léčby. Doporučujeme jim, aby sem teď nechodili a zbytečně si nezvyšovali riziko nákazy s tím, že až ta největší vlna pomine, tak je zkontrolujeme. Tam ten odklad jednoho nebo dvou měsíců kontroly v půlročních intervalech nehraje žádnou roli,“ dodala.

Že je však problém především pro diagnostiku nádorových onemocnění přiznává i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Nemocnice by se proto podle měj měly již vracet do běžného režimu. „Součástí plánu je restart českého zdravotnictví,“ uvedl po úterním jednání vlády. „Některá péče je omezena, třeba i o chronicky nemocné pacienty, nebo také o onkologické pacienty, takže my chceme postupně, abychom nabíhali do nějakého normálního provozu, ale chceme, aby stále část kapacity byla využita zejména v rámci intenzivní péče pro případný nárůst pacientů. Některé věci snesou odklad, ale u některých je už ta doba skutečně dlouhá,“ řekl ministr ještě před Velikonocemi v České televizi v souvislosti s omezením péče onkologických pacientů.

Srovnávat čísla onkologických pacientů zatím nelze, říká Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Redakci Echo24 proto zajímala otázka, zda se nějakým způsobem liší počet diagnostikovaných pacientů s onkologickými onemocněními v současné krizové době oproti stejnému časovému období v minulých letech. Tato čísla však zatím bohužel k dispozici nejsou. Poslední čísla pochází z toku 2017, kdy bylo během roku diagnostikovaných 86 819 pacientů s nádorovým onemocněním.

„Je mi to moc líto, ale Vámi požadovaná data bohužel nemáme v tuto chvíli k dispozici. Kvalifikovaný odhad dostupnosti je cca 2 roky. Odůvodnění: Uzavřený NOR (Národní Onkologický Registr) je k roku 2017, novější data zatím nejsou k dispozici. Kompletní databáze zemřelých je k roku 2018, za rok 2019 dosud nejsou validovány příčiny úmrtí,“ sdělil pro Echo24 Jiří Tráva, tiskový mluvčí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Podobně hovořili i zástupci ČSÚ.

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mohou propásnout správný čas ke zpomalení nemoci

Současná epidemie postihuje například ty, které trpí Parkinsonovou nemocí, jelikož kvůli odkladům mohou propásnout správný čas, kdy je možné nemoc zpomalit. Parkinsonovou nemoci trpí odhadem 30 až 50 000 Čechů. Velká většina z nich ale netuší, jaké možnosti léčby se jim nabízí. Dobu, kdy je možné postup nemoci zpomalit vhodnou léčbou, tak často propásnou. Aktuálně vše navíc komplikuje epidemie koronaviru, kvůli níž se parkinsonikům – jako neakutním pacientům – prodlužují čekací doby na vyšetření i na samotné léčebné zákroky.

„Přibližně 15 až 20 % parkinsoniků by mohlo podstoupit hlubokou mozkovou stimulaci. Vzhledem k nedostatečné informovanosti a omezeným kapacitám ji však ročně podstoupí jednotky procent. Přitom optimum pro načasování takového zákroku je 4 až 7 let od stanovení diagnózy. Toto „okno“ se později uzavírá. Vinou neinformovanosti tak vhodnou léčbu propásnou stovky těch, kterým by výrazně zlepšila život,“ uvedla Romana Skála-Rosenbaum, předsedkyně pacientské organizace Parkinson-Help.

Nově vše navíc komplikuje příprava nemocnic, zdravotnických zařízení a lékařů na koronavirovou epidemii. „Všechny neakutní operace a zákroky se odkládají a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají obvykle přes rok, a to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní,“ potvrdil vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN prof. Robert Jech.