Páteční Lidové noviny, spadající do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), přišly s pozoruhodnou teorií, proč se nedaří výběr daní. V článku se píše, že na poklesu výběru DPH se vedle pomalejší ekonomiky podílí i ztráta motivace berních úředníků ochromených ostrou kritikou, že ničí zdravé firmy. Jenže výběr daní v drtivé většině funguje tak, že lidé a firmy posílají peníze nezávisle na práci úředníků, reaguje na Lidové noviny například advokát a předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.

Deník na titulní straně pátečního vydání informuje o letošním výběru DPH. S trochou nadsázky lze říct, že text spíš než zpravodajský text připomíná v některých pasážích PR článek Finanční správy. „Jednou z příčin, proč daňové inkaso skomírá, je rapidní pokles urputnosti, s níž berní úředníci DPH do státní pokladny shánějí. Podle informací LN ztratili pod náporem ostré kritiky, že ničí zdravé firmy, chuť pouštět se do větších akcí,“ píšou Lidové noviny, podle kterých to dokládají „čísla, která mají LN k dispozici“. Především vývoj zadržených nadměrných odpočtů čili vratek, sdělují noviny.

Článek vyšel několik týdnů poté, co Hospodářské noviny informovaly o prémiích za přísnost, které se vyplácely na finančních úřadech. Hospodářské noviny dokonce disponují dokumentem z roku 2016, v němž tehdejší šéf Finanční správy Martin Janeček krajské ředitele zmocňuje k tomu, aby vypisovali odměny pro úředníky, kterým se podaří vyměřit vysokou daň.

Nad úvahami Lidových novin se proto podivuje advokát a předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Podle něj výběr daní v drtivé většině funguje tak, že subjekty posílají peníze nezávisle na práci úředníků. „S velkou pompou se tady od 1. ledna 2016 zavádělo kontrolní hlášení s tím, že díky získaným informacím ubude nutnosti zadržovat vratky na slepo. A když se tak stane, tak to vydávají za důkaz ochlazení pracovního zápalu?“ uvedl pro Echo24 Ondřej Lichnovský.

„Výběr daní v drtivé většině funguje na dobrovolnosti. Subjekty posílají peníze nezávisle na tom, zda to někdo kontroluje. Blíží se 1. duben a i kdyby v ten den žádný úředník nepřišel do práce, stejně drtivá většina poplatníků své přiznání podá a daně zaplatí,“ dodal Lichnovský s tím, že u DPH to bylo za rok 2017 381 miliard a u daně z příjmy právnických osob 161 miliard.

Naproti tomu kontrolní činnost a výnos z ní jsou mnohem menší. Jako příklad slouží opět rok 2017. „Konkrétně u DPH to bylo 10,3 miliard (kontrola) a 2,5 miliard (postup k odstranění pochybností) a u daně z příjmu právnických osob 0,8 miliardy (kontrola) a 0,4 miliardy (postup k odstranění pochybností). Jinými slovy zamrzlý entuziazmus berních úředníků se nanejvýš může projevit v oné kontrolní činnosti, která se na příjmech u DPH podílí z 3,3 procent a u daně z příjmu z necelých 0,75 procent,“ dodal advokát.

Excesy Finanční správy

Kritika tvrdého postupu Finanční správy zaznívala v posledních letech jak od opozičních politiků, tak od daňových poplatníků, některých daňových poradců či podnikatelských sdružení. Hovořilo se především o kontroverzních zajišťovacích příkazech, které v řadě případů zrušil soud. Přehnané postupy berňáku vedly nakonec i ke konci Martina Janečka v čele Finanční správy. Ta pod Janečkovým vedením čelila kritice kvůli nadužívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Kritiku před pár měsíci vyvolal také postup Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, který kvůli kontrole EET vyzval k podání informací o svatební hostině téměř stovku novomanželů.

Nová šéfka Finanční správy Tatjana Richterová už avizovala, že Finanční správa své postupy zmírní, nebude prý firmy zbytečně zatěžovat, psali jsme o tom ZDE.