Ačkoliv energetická krize a nevídaně vysoké ceny elektřiny a plynu mohou velmi brzy zcela paralyzovat chod společnosti, česká vláda mnohé udivuje svým dosud laxním přístupem a vyčkáváním. Mnohé jiné evropské státy obrovsky rostoucí náklady na energie, který se dotýkají jak domácností, tak firem na své domácí půdě řeší a nespoléhají na to, s čím přijde Evropská unie. Kabinet Petra Fialy (ODS) se však zatím příliš neinspiroval a reaguje jen velmi pomalu. Podle zjištění deníku Echo24 počítá nyní premiér s národním řešením do konce září.

Jedním z řešení zlevnění elektřiny pro spotřebitele, bylo založení státního obchodníka s energiemi, který by v případě Česka vykupoval za regulovanou cenu část produkce ČEZ. O založení státního obchodníka přitom česká vláda hovořila už od jara. Jak resort financí, tak resort průmysl se však poté odmítaly na toto téma vyjadřovat. Až minulý týden Síkela oznámil, že vládě navrhne vytvoření státního obchodníka, který by za garantované ceny elektřinu a plyn vykupoval. Přeměnit by se na něj mohl právě i polostátní ČEZ.

Zarážející je také to, že Úřad vlády si teprve nyní u poradenské společnosti Ernst&Young objednal „Zpracování analýzy legislativních a nelegislativních možností regulace cen energií v kontextu aktuální tržní situace a s ohledem na současný vývoj na úrovni EU.“ Požadavek byl zadán 1. září s tím, že analýza má být vypracována nejpozději do 10. září.

Právě 11. září se vláda měla nejpozději vyjádřit, zda se rozhodne uvalit tzv. wind fall daň, tedy daň z mimořádných zisků pro energetické firmy a banky. Vláda předběžně kalkulovala se třemi pásmy daně od 40 do 60 procent. Zisky by se pak zřejmě formou příspěvků měly rozdělit mezi nejpostiženější spotřebitele, přičemž by se zřejmě cílilo na zisky až od roku 2023. Podobnou daň už zavedli například Španělé nebo Britové.

Plán ministra Blažka

Horkým tématem je nyní návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který přišel s tím, že by stát omezil marže prodejcům a distributorům energií tak, aby stále vydělávali, ale vysoké ceny plynu a elektřiny neničily domácnosti. Blažek v návrhu, který v pátek odeslal premiérovi Fialovi, navrhuje právní řešení, které by zajistilo, že by firmám neměly vznikat nároky na náhradu škody.

„Cílem návrhu je omezení marži tak, aby výrobci i distributoři energií neztratili podnikatelskou motivaci a přitom ceny energií neruinovaly podnikatele a obyvatelstvo. A aby šlo o řešení legální podle českého i evropského práva. Oprávněné nároky na náhrady škod (ušlý zisk a podobně) by neměly vznikat a stát by nemusel donekonečna zvyšovat dotační a podobnou finančně náročnou politiku,“ řekl k tomu redakci Blažek. S návrhem přišel pro případ, že se na společném postupu neshodnou ministři energetiky z členských zemí EU.

Fiala prý chce české řešení do konce září

S tím souvisí i vznik speciální skupiny odborníků, kterou premiér svolal, a která má na české úrovni připravit návrh k zastropování cen elektřiny nebo plynu. „Návrhy jednotlivých resortů, včetně návrhu skupiny Pavla Blažka, koordinuje skupina pro řešení národní formy zastropování cen energií, kterou svolal premiér Petr Fiala a vede ji jeho hlavní poradce Jakub Kajzler. Skupina sdružuje nejen odborníky ze státní správy, ale i dodavatele a výrobce energií a angažovala přední poradenské společnosti Ernst&Young, KPMG a McKinsey. Koordinační skupina představí nejpozději do konce září hotový funkční návrh národního řešení vysokých cen energií pro občany i firmy,“ sdělil redakci mluvčí vlády Václav Smolka.

České vládě se také zamlouvala tzv. španělská cesta. Španělsko s Portugalskem si u EK vyjednaly výjimku, kterou začali uplatňovat od července. Opatření vede k zastropování cen plynu využívaného při výrobě elektřiny na 40 eur (asi 980 Kč) za MWh. Cenový strop po šesti měsících začne stoupat o pět eur za MWh měsíčně až na 70 eur za MWh. Eventuální rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou na trhu dorovnává elektrárnám stát a vláda ho hodlá vykrýt díky speciálnímu příplatku, který musí na účtech za energie hradit všichni odběratelé včetně domácností a řídí se podle výše spotřeby.

Celoevropské řešení?

Dosud se také čekalo na celoevropské řešení energetické krize a na potenciální reformu unijního energetického trhu, tak, jak o tom mluvila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. S tím slibovala přijít do 14. září. Na konci minulého týdne se objevil návrh komise, který sice podporuje zastropování cen elektřiny ve všech zemích EU, ovšem v jiné podobě, než se očekávalo. Komise v něm hovoří o stanovení maximální ceny u elektřiny z levnějších zdrojů, ne z těch nejdražších plynových, které konečnou cenu ovlivňují.

Cenu elektřiny totiž určují provozní náklady poslední, tzv. závěrné elektrárny nutné pro vyrovnání dané poptávky. Ve střední Evropě jsou závěrné zdroje zejména černouhelné a plynové elektrárny. Cena elektřiny proto reaguje silně na vývoj cen uhlí, plynu a emisních povolenek. Komise však navrhuje cenový strop pro jaderné a hnědouhelné elektrárny a obnovitelné zdroje výroby s argumentem, že mají nižší výrobní náklady než ty plynové, což souvisí s tím, že také nyní dosahují nejvyšších zisků. Ty by se podle komise měly výrobcům vzít a rozdělit jako dotace ohroženým domácnostem a firmám. Tedy je to opět princip tzv. wind fall daně.

V pátek se bude v Bruselu konat mimořádná schůze ministrů energetiky. Podle informací serveru Politico přes víkend EK připravovala další návrhy na zbrzdění růstu cen energií. Ve hře je tak oddělení cen plynu od elektřiny po vzoru španělského modelu, zastropování cen ruského plynu, úprava pravidel obchodování na energetických burzách, kde se nyní musí skládat obrosvké částky na burzovní záruky, tzv. margin calls. Požadavek na margining v plné výši však vznikl v době, kdy se ceny elektřiny měnily řádově o desítky eur za MWh ročně. Nyní jsme na úplně jiných hodnotách. Právě kvůli splácení burzovních záruk půjčí stát ČEZ až tři miliardy eur (více než 74 miliard korun). Státní úvěr dostanou také společnosti Pavla Tykače a Daniela Křetínského.

Středoevropské státy včetně Česka usilují také o dodatečné uvolnění emisních povolenek na trh, aby jejich cena klesla. Emisní povolenky, nástroj EU, jak zatížit mimo jiné uhelné a plynové elektrárny, vyrostly na dříve nepředstavitelných téměř 100 eur za tunu vypuštěného CO2. Důvodem je jednak to, že část povolenek byla dříve úmyslně stažena z trhu a především to, že čelí spekulacím na jejich růst. Že by byl povolenkový trh hluboce reformován nebo byl systém zcela zrušen, však není příliš pravděpodobné.

Poměrně významnou pomoc s drahými energiemi představil minulý týden německý kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda hodlá podpořit domácnosti a firmy balíkem 65 miliard eur. Plánuje se jednorázová energetická sazba ve výši 200 eur pro studenty a 300 eur pro důchodce od 1. prosince. Má také platit zvýhodněná cena pro základní odběr elektřiny. Při dodatečné spotřebě nad rámec základního odběru by cena nebyla omezena. Z vládního dokumentu však nevyplývá, jak vysoký je základní odběr.

Vládní koalice chce pak cenovou brzdu elektřiny financovat škrtáním zisků energetických společností, které vyrábějí za nízké náklady, tedy hlavně jaderné elektrárny a ty na obnovitelné zdroje. Jedná se tak o stejný princip, jako navrhovala EK.

Mezi země, které zastropovaly ceny energií, se přidalo i Rakousko. Země omezí ceny až na 80 % loňské průměrné spotřeby v rámci opatření, jehož cílem je zkrotit rostoucí náklady na energie. Dohodu na opatřeních se podařilo uzavřít v neděli, kdy se ministerstvo financí vedené lidovci uzavřelo dohodu s ministerstvem pro ochranu, které vedou Zelení. Krok přinese roční úspory pro každou domácnost v průměrné výši 500 eur (v pondělním kurzu asi 12 297 korun). Více jsme psali zde.