Proti zlodějům se zbraní v ruce. Majitelé domů by mohli vykradače beztrestně zastřelit
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zloději jsou stále víc drzejší a do domů chodí s vědomím, že se jim nemůže nic stát. To by se podle senátora Zdeňka Hraby (STAN) mělo změnit. Navrhne totiž, aby se práva občanů posílila a proti nezvaným návštěvníkům mohli majitelé bytů a domů použít beztrestně zbraň. „Lidské životy a bezpečný domov jsou zcela zásadní hodnoty. Nastal proto čas na nepopulistickou a seriózní diskusi o podrobnější úpravě nutné obrany, včetně promítnutí zásady Můj dům, můj hrad do našeho právního řádu,“ řekl k návrhu Hraba.
Změna zákona je reakcí na práci organizovaného gangu, který řádí ve Středočeském kraji a má na svědomí už 120 loupeží. Starostové a občané vesnic a obcí jsou zoufalí a v nynější situaci jim nepomáhá ani policie, která zatím vykradače nevypátrala. Podle Hraby je tak vhodný čas na diskuzi o tom, aby si majitelé mohli chránit svůj majetek se zbraní v ruce.
„Nechci, aby ti, kdo brání sebe a svůj majetek, byli posléze popotahováni nebo dokonce trestáni. Zároveň jsem přesvědčen, že reálná představa útočníka, že může narazit na člověka připraveného po právu a efektivně bránit svůj domov, sebe, své blízké i jiné napadené osoby, potenciální útočníky a lupiče může od útoku odradit, na rozdíl od současnosti, kdy mají často pocit beztrestnosti nebo pocit jen velmi vzdálené a málo pravděpodobné možnosti trestu,“ řekl Zdeněk Hraba.
Podle senátora je tato praxe běžná i v sousedním Slovensku, kde je úprava definována ustanovením, „že musí jít o zcela zjevnou nepřiměřenost zejména ke způsobu útoku, jeho místu a času, okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo k osobě obránce“. Novela zákona by však měla pamatovat na to, že se nesmí jednat o úmyslné zabití, tedy aby nedocházelo ke zneužití tohoto návrhu. Kromě Slovenska tato úprava funguje i v Německu, Švédsku nebo Itálii.
Návrh však nemá podporu od ministerstva vnitra, které vede Jan Hamáček (ČSSD). Podle resortu je současná úprava dostatečná a není nutné ji nijak upravovat. „Stávající nastavení podmínek nutné obrany je poměrně široké a podle názoru ministerstva vnitra vyhovující, protože poskytuje každému dostatečný prostor bránit se v situacích, kdy je ohrožen. Tomu odpovídá i judikatura. Už dnes je možné, aby v případě ohrožení v obydlí obránce na svou obranu použil zbraň,“ řekl pro Echo24 Jiří Korbel z tiskového oddělení.
Podle resortu se podobné návrhy objevovaly už v minulosti a vždy přinesly určitou problematiku. „Buď proto, že oproti stávající široké úpravě nic nového nepřinášejí a právní situaci by jen komplikovaly, nebo by umožnily použít zbraň i tehdy, když by nebezpečí reálně neexistovalo. Jde například o situace, kdy do obydlí omylem vstoupí dítě, vyhozená návštěva neopustí obydlí dost rychle, nebo obránce střelí do zad pachatele, který je na útěku. To jsou podle našeho názoru neakceptovatelné situace,“ uvedl Korbel.
S podobnými argumenty vystupuje i předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). „Nepokládám vůbec za šťastné takovéto věci otevírat, ještě když reagují na konkrétní kauzu,“ řekl pro Echo24 Benda. „Podle mého je nutná obrana definovaná v trestním právu poměrně jasně a přesně. Včetně toho, že život má daleko jinou hodnotu než majetek. Pokud někdo útočí na můj život, tak mám právo bránit se jinými a zásadnějšími způsoby, a soudy to následně umí posoudit. Na pozemek se například mohou dostat hasiči když hoří, a kdo by pak za to zodpovídal? Tyto řešení vypadají zpočátku velmi jednoduše a líbivě, ale myslím si, že by se měla ctít tradice, kterou v České republice máme,“ řekl dále Benda.
Senát však už nyní projednává návrh, který se zbraní týká. Podle horní komory by listina základních práv a svobod měla obsahovat výslovné právo bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Navrhla to skupina 35 senátorů v čele s někdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS).
Návrh už prošel bezpečnostním výborem, kde pro něj senátoři hlasovali v poměru 5:3. S možnou změnou nesouhlasili Jiří Dientsbier (ČSSD), Pavel Fischer nebo Renata Chmelová (KDU-ČSL). Podle nich je zbytečné rozšiřovat listinu základních práv o tento bod a upozorňují, že je novela nedomyšlená, zbytečná a škodlivá.