Do voleb zbývá necelý měsíc. Odhadovat výsledky je při více než čtyřech milionech nerozhodnutých voličů nesmyslné. Důležité je teď sledovat trendy. Volební potenciály, skupinu lidí, která není rozhodnutá, ale o volbě konkrétní strany nebo stran uvažuje. Podstatné je, mezi kterými se rozhodují a kam se přesouvají. Zpravidla váhají mezi dvěma, nejvýše třemi možnostmi. A pak také alternativou, že volit nepůjdou.

Za ten měsíc, který do voleb zbývá, se může stát spousta věcí. Ve finále už většinou nerozhoduje rozum, ale emoce. Zatím nevíme, co život přinese. Ani to, co nám jako hru na emoce volební štáby naservírují. Hysterické lithium z minulých voleb nemělo masový vliv, ale dvě procenta lidí podle sociologů zasáhlo. A ta dvě procenta můžou rozhodnout.

Už teď se ale dá z toho, co víme o ochotě jednotlivých stran spojovat se po volbách do koaličních vlád, vidět to podstatné. Čím méně bude ve sněmovně stran, tím spíše bude bez ohledu na případné vítězství vládnout většinový kabinet koalic K2 Pirátů a Starostů a Spolu s ODS, lidovci a TOP 09. Čím se jich tam dostane víc, tím s každou další roste pravděpodobnost, že vládu bude schopen sestavit Andrej Babiš.

Babišova média, konkrétně MF DNES, si letos poprvé zaplatila volební průzkum. O politiky placených průzkumech si můžeme myslet všechno, jen ne to, že jsou hodny důvěry. Tento z dílny agentury Median ale v zásadě nevybočuje na prvních příčkách z průzkumů ostatních agentur. Babiš v něm má 28,8 procenta. Koalice K3 21,1 procenta a K2 20,5 procenta. To jsou hodnoty, kde se motá většina zveřejněných sondáží. U velkých stran je zpravidla statistická chyba plus minus dvě až tři procenta. Jediným dalším, kdo se ale tady dostává do sněmovny, je Tomio Okamura. Ten je pohodlně nad 10 procenty v každém výzkumu a má jistotu. U žádné z dalších stran už to ale neplatí. Tady se ale vůbec poprvé dostávají jen čtyři strany.

To je sen stratégů z obou opozičních koalic. Podle tohoto průzkumu by měly poměrně pohodlnou většinu. Babiš by s SPD neměl šanci vládu sestavit.

Všechny ostatní strany oscilují pod hranou volitelnosti. Některé více. Sem tam v nějakém průzkumu projdou přes pětiprocentní hranici komunisté nebo Přísaha. Jiné méně, ve většině případů sociální demokraté.

Babiš by potřeboval, aby se dostalo těch malých stran pokud možno co nejvíc. Všechny, od sociálních demokratů přes komunisty po Roberta Šlachtu, jsou jeho potenciálními koaličními partnery. Jenže právě mezi nimi a Babišem se přesouvá nejvíc voličů. Migrace voličů mezi Babišem a oběma koalicemi K2 a K3 už jsou podle sociologů malé. Částečně Andrej Babiš odčerpává hlasy STAN a tím oslabuje koalici K2.

To je pro něho v této chvíli ta nejvýhodnější strategie. Proto útočí na Piráty. Přesněji řečeno útočí na ně proto, aby sebral voliče STAN pod hrozbou, jak obří riziko Piráti jsou. Kromě mobilizace nevoličů pro něho jakákoliv jiná strategie znamená oslabování vlastní potenciální vládní většiny.

Čím méně malých stran ve sněmovně, tím menší riziko pokračování vlády Andreje Babiše. Tohle bude letos ta čistě strategická volba o dalším směřování Česka.