KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Vakcínový pas se může vrátit

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Vakcínový pas se může vrátit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čím dál častěji člověka může napadnout, že žijeme v éře, kdy zkušenost přestala hrát roli. Čerstvým příkladem je zasedání G20 v Indonésii. Vedle nepochybně zajímavých aspektů, jako byl způsob, s nímž v Bali přijímali ruského ministra zahraničí, nebo jak dlouho trvala schůzka čínského prezidenta a kanadského premiéra (několik sekund, Číňan pokračoval v chůzi), se do závěrečného komuniké dostal i záměr regulovat cestování po světě během nějaké příští pandemie: „Shodujeme se na důležitosti sdílených technických standardů a způsobů ověření... pro usnadnění plynulého mezinárodního cestování. Uznáváme digitální i nedigitální řešení, včetně důkazu o vakcinaci.“ (k nahlédnutí na webu Bílého domu, článek 23)

To znamená, že až ve světě zase vypukne infekce, kterou Světová zdravotnická organizace prohlásí pandemií, bude se čekat na vývoj testu a na vývoj nového, nejspíš opět experimentálního očkování, načež se každé překročení hranic, každý vstup do mezinárodní letecké linky podmíní vakcinačně-testovacím pasem.

A co je ta zkušenost, kterou jsme v dané souvislosti přehlédli? Nejrozšířenější vakcína proti covidu-19 od Pfizeru nebyla před vstupem na trh vůbec testována, jestli zabraňuje přenosu viru. Toto šokující přiznání učinila vysoká manažerka Pfizeru Janine Smallová 10. října při slyšení v Evropském parlamentu. Ta vakcína nějaký přínos snad měla, pro starší a takzvaně rizikové, čili mladší a nějak konkrétně nemocné lidi. Ale vakcinační pasy –⁠ jak pro mezinárodní, tak pro vnitrostátní provoz –⁠ neměly nic společného s lehčím průběhem nemoci, byly postaveny na předpokladu, že vakcína vylučuje přenos viru.

Nejpozději loni touto dobou už bylo jasné, že nevylučuje. A přesto některé vlády, mezi nimi naše (zahájila to Babišova vláda a Fialova nechala doběhnout) bez prokázaného účinku vakcíny proti přenosu diskriminovaly lidi neočkované způsoby, jaké bychom si předtím ani neuměli představit. Ve světě, kde zkušenost ještě hraje nějakou roli, by architekti této politiky chodili kanálem k soudům. V našem světě se tento experiment vzal a použil jako podvozek pro zavedení „globálního dohledu nad patogeny“ (deklarace z Bali, článek 22), což v reálném životě znamená nad nositeli patogenů, lidmi jako vy a já.

Aby farmaceutický průmysl spolu se zdravotnickou byrokracií rozhodoval o svobodě pohybu ve světě, to by byla nová kapitola v dějinách lidstva, historicky vzato těsně poté, co cestování díky kapitalismu přestalo být výsadou bohatých. Ve dvacítce členů G20 jsme nepřímo zastoupeni i my, neboť vedle Francie, Německa, Itálie je kolektivním členem skupiny Evropská unie. A co na toto kladení základů infrastruktury k omezování svobody pohybu naše vláda?