komentář

Babiš svolává k boji proti spiklencům

komentář
Babiš svolává k boji proti spiklencům

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Popularita ANO pomalu ustupuje, ukazuje průzkum Medianu. Přesto nejsou ztráty tak velké, aby se obliba u voličů nevrátila k normálu třeba hned po prázdninách. Přesto říká Median jednu důležitou věc: vyhrocením konfliktu uvnitř společnosti už Andrej Babiš ani jeho spojenci víc hlasů nedostanou.

Pokles preferencí k osmadvaceti procentům není pro ANO neznámou pozicí ani po posledních volbách. Obdobně bylo potrestáno v únoru 2018, když první Babišova vláda nezískala důvěru. Stejné to bylo po loňských prázdninách po konfliktu s koaličním partnerem ČSSD a prezidentem, který nejmenoval ministrem zahraničních věcí Miroslava Pocheho. Teď se krize opakovala ve stejném obsazení, jen šlo o odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Z toho se zdá, že příznivcům slovenského miliardáře nevadí jeho četné skandály a potyčky se zákonem, ale část z nich nemůže přenést přes srdce, když se „nemaká“ a když se babišovci jen sváří s ostatními stranami. Z takového pohledu mohou preference ANO krátkodobě ještě poklesnout, pokud spor o ministerstvo kultury úplně neskončil a bude následovat druhá fáze, při níž půjde o to, jestli se Staňkovým nástupcem stane Michal Šmarda, či někdo jiný.

Vím, koho půjdu volit

Při pohledu ze vzdálenější perspektivy potvrzují data Medianu, že se dlouhodobý trend preferencí pro ANO po volbách 2017 změnil. Do té doby Babišova obliba průběžně rostla, po vítězství ve volbách už se drží více méně na stejné úrovni. Babiš nezískal premiérský bonus, těžko však čekat v dohledné době jeho pád. Důvod nabízí již citovaná agentura. V posledních dvou letech zpevňuje podpora politických stran jako takových, například v červenci 55 procent dotázaných Čechů vědělo, že půjde volit a jakou stranu. V červenci před volbami 2013 si bylo v tomto ohledu jisto 48 procent lidí a před volbami v roce 2017 pouhých 39 procent. Od té doby se názor značné části Čechů vystříbřil.

Posilující pevnost přesvědčení je dokladem, že se konečně etablovaly strany, které se začaly prosazovat po roce 2013, konkrétně noví Piráti, SPD a STAN posilují, zatímco tradiční ČSSD, KSČM a TOP 09 podporu ztrácejí. ANO, ODS a lidovci už jsou na tom posledních pár let zhruba stejně. Z toho lze usoudit, že si Češi stále více uvědomují příslušnost k jednomu ze dvou konkurenčních bloků, levicovým populistům či pravému středu.

Těžké věřit nesmyslům

Co se děje ve voličském kádru, je nejvíc vidět na největším ANO, které může spoléhat na stále pevnější jádro. Jinak to ani být nemůže, protože při své nepříliš efektivní politice potřebuje pokud možno nekritické příznivce, kteří z každého neúspěchu bez rozmyslu obviní konkurenci. Pro kariéru šéfa ANO z toho vyplývají dva scénáře. Stále víc lidí může odcházet, protože ochotně přikyvovat očividným nesmyslům pro ně bude stále méně pohodlné, anebo ANO vyostří konflikt s blokem pravého středu a zažene i váhající do svatého boje na svou stranu barikády. Veřejné diskusi i politice ovšem chybějí silná témata, kvůli kterým by šlo vyvolat konflikt, ani není k dispozici dost výrazný soupeř, s nímž se vyplatí bojovat, jako svého času s Miroslavem Kalouskem. Přesto má Babiš k dispozici velké a loajální vojsko, které musí nějak zaměstnat. Přinejhorším obvyklým bojem proti spiklencům, za které naposledy označil „Sobotkovo a Chovancovo křídlo v sociální demokracii“, i když žádné takové křídlo neexistuje. Nové voliče tím už nezíská, ale jedny volby může při šikovném manévrování ještě vyhrát.

 

30. července 2019