S návratem plošného nošení roušek se do veřejného prostoru vrací i debata o jejich správném používání či sterilizaci. Objevují se také stejně jako na jaře otázky, zda je možné k jejich sterilizaci využívat mikrovlnné trouby. Podle vědců z ČVUT takový nouzový postup skutečně použít lze, záleží však na materiálu a je nutné dbát na bezpečnost. Zejména před snahou takto sterilizovat textilní roušky důrazně varovali hasiči, látka totiž může začít hořet. Textilní roušky je tak lepší vyvařit.

Vědci z ČVUT, ale i třeba z Vysoké školy chemicko-technologické se možností sterilizace pomocí páry a mikrovlnné trouby zabývali už na jaře, kdy byl v Česku během první vlny koronaviru nedostatek ochranných pomůcek. Publikovali proto návody, jak lze jednorázové ochranné pomůcky sterilizovat. Zdůrazňovali však, že jde pouze o nouzové řešení a vždy je lepší je používat v souladu s certifikovaným postupem výrobce.

Možnosti využít mikrovlnku ke sterilizaci se na jaře věnovali i vědci z Vysoké školy chemicko-technologické, kteří ověřili postup, jak bezpečně sterilizovat jednorázový respirátor FFP3 (bez kovových částí) pomocí páry a právě mikrovlnné trouby. Při nouzové sterilizaci by lidé měli nalít do plastové misky 50 mililitrů vody, dát na ni plastovou mřížku či děrované víko, které nesmí být kovové, a navrch položit použitý respirátor. „Je důležité, aby byl na misku uložen vnější stranou dolů,“ upozornil Marek Šoltys z Ústavu chemického inženýrství. Misku je pak třeba vložit do mikrovlnné trouby a nastavit čas podle jejího výkonu – 1100+ W na 90 sekund, 800 – 1000 W na 180 sekund a 500 – 700 W na 300 sekund. Během procesu se musí odpařit polovina objemu vody. Pokud se odpaří méně, je pro úspěšnou sterilizaci potřeba více času.

ČVUT ve svém návodu upozorňuje, že ke sterilizaci jednorázových respirátorů je třeba přistupovat opravdu jako k nouzovému řešení v případě jejich nedostatku, sterilizací se totiž snižuje jejich účinnost a nelze ji opakovat donekonečna. „Mikrovlny fungují pro sterilizaci velice dobře, jedná se o metodu založenou na lokálním ohřevu materiálu, sterilizované předměty by měly být vlhké až mokré,“ uvedli v návodu s tím, že je třeba předmět vložit do nekovové nádoby. V případě mikrovlnek je pak třeba mít sterilizovaný předmět celou dobu pod dohledem kvůli riziku vzplanutí.

Hasiči zároveň varovali, aby lidé v mikrovlnných troubách nesterilizovali roušky textilní. Hrozí totiž, že bavlněná látka začne v troubě hořet. Vhodné je textilní roušku vyprat na nejvyšší teplotu nebo převařit v hrnci, a následně ještě vlhkou ji vyžehlit.

Textilní roušky jsou nejčastější ochranou nosu a úst před nákazou koronavirem v Česku, používá je 62 procent lidí. Chirurgickým rouškám dává přednost 27 procent lidí a šest procent respirátorům. Zhruba dvě procenta lidí nepoužívají nic. Vyplynulo to z říjnového průzkumu agentury IPSOS pro společnost Respilon, která vyvíjí nanovlákna a vyrábí ochranné pomůcky. V tiskové zprávě uvedla, že účinek jednorázových ochranných pomůcek ale lidé přeceňují. Dvě pětiny je mění jednou denně a 15 procent jednou týdně. Po každém použití je mění 16 procent lidí.

Z průzkumu mezi 550 lidmi ve věku 18 až 65 let také vyplynulo, že každý desátý Čech považuje svou stávající ochranu dýchacích cest za dostatečně funkční celý den, že ji nemusí sterilizovat, přesto ho ochrání.

Od 21. října do odvolání platí povinnost nosit roušky i venku na území obcí, pokud je člověk blíže než dva metry k jinému (s výjimkou lidí z jedné domácnosti). Povinné jsou roušky i v autě, pokud v něm člověk nejede sám nebo se členy domácnosti. Povinnost platí také ve všech vnitřních prostorách mimo bydliště či v MHD.