KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Trestuhodná liknavost pražských žalobců

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Trestuhodná liknavost pražských žalobců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch posílá před soud za dotační podvod v případu Čapí hnízdo expremiéra Andreje Babiše. Nechme teď stranou samotnou podstatu případu. O ní se napsalo a ve chvíli, kdy bude snad veřejnosti otevřené soudní jednání, ještě napíše dost.

Nechme stranou i rozbor toho, jaký vliv na kariéru a prezidentské ambice Andreje Babiše může mít probíhající soudní proces. A nechme chvíli stranou i další důležitý aspekt, jaký obžaloba může mít vliv na podnikání Andreje Babiše a udržení jeho impéria Agrofert. Na něj má Babiš nabráno 43 miliard korun dluhů na úvěrech od bank. Ve vnitřních směrnicích bank je pravidlo, že vůči osobám obžalovaným z trestné činnosti se mají chovat obezřetně. Babišovi proto akutně může hrozit předčasné zesplatnění úvěrů, což by spolu s odřezáváním Agrofertu od dotací, na němž systematicky pracuje nová vládní koalice, mohlo pro expremiérův byznys znamenat vážné existenční ohrožení.

Nevíme, jak dopadne soud. Nevíme ani, jak soudce rozhodne o projednávání obžaloby. To všechno se dozvíme v příštích týdnech. Už v této chvíli se ale dá říct, že ostudnou roli v celém případu sehráli pražští státní zástupci. Především Jaroslav Šaroch, který měl případ na starosti. Točil se mezi podivnými výklady, pokusem o zastavení a ničím nevysvětleným protahováním případu. Můžeme jen spekulovat, byl-li to záměr, snaha dát Babišovi čas, nebo jen prostá lenost a neschopnost rychle jednat.

Šest let protahování případu před rozhodnutím o obžalobě je trestuhodná lenost, neschopnost, anebo neochota. Těžko říct, který z těch důvodů by byl horší.

Šaroch v tom ale není sám, odpovědnost nese i šéf pražského městského státního zastupitelství Martin Erazím. A také vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová. Ta pravidelně prováděla takzvaný dohled nad Šarochovou prací. Vždycky o tom sepsala tiskovou zprávu, kde ho sepsula za protahování a vyzvala k nápravě. Když ale viděla, že stav pokračuje, nikdy se nerozhoupala k tomu, aby zasáhla jinak než mediálním výrokem. K tomu, aby na Šarocha podala kárnou žalobu za průtahy. Na to měla ona i Erazím pravomoc. Tím, že nekonali, nesou za Šarocha spoluodpovědnost.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek by měl přemýšlet, jakou odpovědnost je potřeba z liknavosti pražských žalobců vyvodit. Šest let cesty k rozhodnutí o obžalobě je nepřijatelná liknavost. Ať se rozhoduje o komkoliv. Tady nejde jen o Andreje Babiše. Vysokou hodnotou spravedlnosti je rychlost.

Po fiasku v případě exministryně obrany Vlasty Parkanové a generála Halenky je Babiš dalším nepříjemným vysvědčením práce pražských žalobců.

Doufejme, že jak se protahovalo vyšetřování a bylo plné pochybností, bude teď rychlý a precizní soud. Případ dostal přidělen pražský soudce Jan Šott, který v roce 2012 upoutal veřejnou pozornost tím, jak sebevědomě vedl proces s Vítem Bártou a Věcmi veřejnými.

Z procesu tehdy byla věc veřejná, protože Šott nechal soudní jednání natáčet na kamery a ochotně vysvětloval svá rozhodnutí veřejnosti. Když odvolací soud nařídil Bártu osvobodit, Jan Šott byl velmi rozčarován a komentoval to slovy: „Trestní právo se zastavilo před branou politiky. A korupční jednání, které je na jakékoli jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným.“

Na rozdíl od Šarocha, u nějž byly po celou dobu pochybnosti jak o vůli, tak schopnosti vyšetřování vést, Šotta předchází dobrá pověst schopného a rozhodného soudce. Doufejme, že to rozhodování zvládne rychle a případ Čapí hnízdo přestane infikovat veřejný prostor. Čas je tady vysoká hodnota.