KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Velké firmy se otevřeně postavily za demokraty

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Velké firmy se otevřeně postavily za demokraty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Logika velí, že byznys nebude zasahovat do politiky. Jde mu hlavně o peníze a nechce si proti sobě poštvat část svých zákazníků. Nejlépe to vyjádřil basketbalista Michael Jordan, který v roce 1990, když byl tlačen do toho, aby v senátních volbách podpořil demokratického kandidáta, prohlásil: „I republikáni kupují tenisky.“ Narážel na svou řadu bot, které vyráběla (a stále vyrábí) firma Nike. V posledních letech se to však změnilo. Firmy se politických témat nebojí. Není tak snad velká korporace, která by se jednou za rok nezahalila do duhových barev.

Během protestů v USA se zase mohly přetrhnout ve své podpoře hnutí Black Lives Matter. Pokus společnosti Gillette přesvědčovat muže o údajné „toxické maskulinitě“ se stal již legendární. Snad nikdy předtím ale velké firmy nenaskočily na něco, co je zjevně dezinformační kampaň jedné z hlavních politických stran.

Týká se to nového volebního zákona ve státě Georgia prohlasovaného republikánskými zákonodárci a podepsaného republikánským guvernérem. Americký prezident Joe Biden ho nazval „zvěrstvem“, „Jimem Crowem pro 21. století“ a „Jimem Crowem na steroidech“. Éra Jima Crowa je označení používané pro dobu segregace na americkém Jihu. Taktéž prohlásil, že baseballová liga MLB bude mít jeho podporu, pokud se rozhodne stáhnout svůj exhibiční „All Stars“ zápas z Atlanty, hlavního města Georgie. To se také stalo. MLB ohlásila, že exhibice se v Atlantě konat nebude. Zákon odsoudila také řada mezinárodních firem. Ředitel aerolinek Delta Air Lines Ed Bastian krok státu odsoudil coby „nepřijatelný“ a „neshodující se s hodnotami Delty“. (Otázka je, co jsou hodnoty Delty...) Další korporace, které daly najevo odpor k zákonu, jsou například Microsoft, Twitter či investiční banka Citigroup. Kampaň proti Georgii zahájili ředitel farmaceutické firmy Merck & Co Kenneth Frazier a bývalý ředitel finanční společnosti American Express Kenneth Chenault.

Přitom se georgijský volební zákon nijak nevymyká americkým standardům. Pobouření tak například vyvolal údajný zákaz jídla a pití ve frontách u volebních místností. Prý se jedná o pokus, jak vyhladovět hlavně chudší voliče, aby nepřišli k volbám. Ve skutečnosti jde o zpřesnění zákona, který již předtím zakazoval vedení kampaně v okolí volebních místností. Pod rouškou rozdávání jídla a pití voličům to kandidáti často obcházeli. Lidé si mohou stále přinést vlastní jídlo a volební úředníci mohou zřídit stánky s pitím zdarma.

Podobné je to s údajným rušením boxů, kam se odevzdávají poštovní hlasy. Ve skutečnosti zákon tyto boxy zavádí. Ty byly poprvé použity v loňských volbách jako nouzový způsob hlasování kvůli covidu. Nový zákon jejich používání formalizuje. Pravda, vyžaduje menší počet, než který byl při prezidentských volbách, ale přece jenom je to notný rozdíl oproti údajnému rušení.

Zákon také zavádí nutnost prokázat se průkazem s fotkou, což v USA nejčastěji znamená řidičák. Pro Čecha představa, že lze volit bez prokázání identity, musí být nepochopitelná, v Americe je to relativně běžný způsob. Republikáni se snaží identifikaci zavádět, aby se zamezilo volebním podvodům, demokraté to považují za odpírání volebního práva. Přesto georgijský zákon obsahuje i způsoby, jak volit, když člověk nemá dokument s fotkou. Lze se například prokázat „účtem za veřejné služby“.

Pobouření také vyvolalo ustanovení, podle kterého vláda státu může vyměnit volební komisaře. Zákon však zavádí proces tak složitý, že je téměř nepoužitelný.

Zbytek zákona řeší nejrůznější lhůty a technikálie, například dokdy lze volit poštou, jak požádat o poštovní volební lístek a podobně. Nic, co by se vymykalo americkému průměru.

Zákon třeba chválil deník The Washington Post, který rozhodně není republikánům nakloněn. Ve svém „fact checku“ například uvádí, že „experti se shodují, že celkovým efektem zákona je rozšíření volebních příležitostí pro většinu obyvatel Georgie“. Komentátor listu Henry Olsen zákon označil za „slušný pokus, jak vyvážit přístup voličů a volební integritu“. Bidena opravovala i televize CNN.

To, že demokraté se snaží vykreslit republikány jako nenapravitelné rasisty a autoritáře, není nic překvapivého. Znepokojující však je, jakou rychlostí na to přistoupily velké firmy, aniž by ten zákon četly, či alespoň počkaly na analýzu. Pocit republikánů, že jsou všichni proti nim, jen zesílí. Navíc to ukazuje současnou sílu kulturních válek. Dříve hlavní arénou byla ekonomika, proto byl byznys považován za blízký republikánům, kteří měli tendenci škrtat korporátní daně. Přestože Biden zvažuje jejich zvýšení, společnosti ho následovaly v útoku na republikány. Buď proto, že se bojí malé skupinky hlasitých aktivistů více než vyšších daní, nebo proto, že jejich šéfové propadli progresivismu. Každopádně situace, kdy velké firmy otevřeně podporují jednu z velkých stran, nevěstí nic dobrého pro budoucnost.

6. dubna 2021