Letošní volby do Evropského parlamentu v neděli vyvrcholí, když k urnám míří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice. Nejde přitom jen o napjatě očekávaný úspěch či naopak propad populistických, nacionalistických a protiunijních uskupení v řadě členských států.

Tyto strany - jako italská Liga vicepremiéra Mattea Salviniho či francouzské Národní sdružení Marine le Penové - sice posílí, ale provoz europarlamentu, tedy jediné přímo volené unijní instituce, mohou nanejvýš zkomplikovat.

Předvolební průzkumy však především ukazovaly, že kvůli očekávanému odklonu voličské přízně v řadě členských států propadnou strany řadící se v EP ke dvěma hlavním celoevropským politickým rodinám. Po desítkách let by tak mohla skončit neformální "velká proevropská koalice" lidovců z Evropské strany lidové (EPP) a socialistů (S&D).

Naději levému středu ale ve čtvrtek vlily do žil volby v Nizozemsku, kde podle odhadů nečekaně vyhrála tamní Strana práce a jasné podpory se tak ve své zemi dočkal socialistický kandidát do čela Evropské komise, její nynější místopředseda Frans Timmermans.

Právě potvrzení nového šéfa komise, jehož osobu "s přihlédnutím k výsledkům voleb" má v červnu navrhnout parlamentu summit EU, bude jedním z prvních důležitých rozhodnutí nových europoslanců. V příštích pěti letech je ale čeká řada dalších klíčových hlasování - v první řadě se zapojí do blížícího se finále rozhodování o podobě budoucího víceletého rozpočtu unie pro roky 2021 až 2027.

Ve čtvrtek už v eurovolbách hlasovali také Britové a to přesto, že původně měli už být touto dobou zemí, která není členem EU. Britské výsledky nejsou známé, předpokladem ale je, že v hlasování, také v důsledku neschopnosti politiků britský odchod skutečně uspořádat, uspěla nová Strana pro brexit dlouholetého europoslance Nigela Farage. Britové z EU nyní mají odejít na konci října, v tu chvíli se také změní z nynějších 751 na 705 počet europoslanců - některé země si polepší, Česku ale jeho 21 křesel zůstane.

Češi hlasovali jako jediní v unii dva dny, tedy v pátek a v sobotu. V pátek šli volit také Irové, v sobotu ještě Lotyši, Malťané a Slováci. V ostatních zemích se hlasuje až v neděli.

V budově europarlamentu, kam se akreditovalo asi 1300 novinářů, hodlají první vnitrostátní odhady začít zveřejňovat od 18:00, s první projekcí rozložení mandátů je na základě údajů z jednotlivých zemí počítáno po 20:00, předběžné výsledky jsou předpokládány okolo 23:15.