Dva bedekry se vracejí do nacistické a komunistické totality

Tajemná místa diktatur?

Dva bedekry se vracejí do nacistické a komunistické totality
Tajemná místa diktatur?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pod názvy Tajemná místa nacismu a Tajemná místa komunismu přišly na knižní trh dva bedekry současně. První napsali Milan a Roman Plchové, druhý je dílem Magdaleny Karelové. Obě příručky mají podtitul Fascinující místa české historie, na obálkách vidíme snímky jakýchsi podzemních slují, opravdu trochu tajuplných, a aby bylo každému zcela jasno, tak i portréty dvou zločinců, jejichž jména jsou synonymy pro dané ideologie: tu Adolfa Hitlera, tam Josifa Stalina.

Plchové píší, že zavádějí čtenáře „na místa spojená s jedním z nejtěžších období našich dějin“. Jde prý o „místa méně známá i zcela neznámá“. „Nechceme vykládat toto období, ale pozvat vás na dobrodružnou  cestu poznání,“ ujišťují. Podobně paní Karelová v úvodu své kompilace považuje za nutné říci: „Tato kniha se žádným způsobem nesnaží bývalý režim hodnotit, a tak v ní vedle sebe naleznete mnoho zajímavých lokalit, unikátních staveb, retro muzeí, uměleckých děl i zpřístupněných krytů civilní obrany, ale i komunistické lágry, památníky monstrprocesů a kolektivizace a muzea železné opony.“

Něco tady nehraje, vypadá to, že k nedorozumění došlo už při pojmenování obou knížek. - Foto: Panoramio

Listujeme svazkem Tajemná místa nacismu. Jednotlivé kapitoly či podkapitoly se jmenují třeba Vojenské technické muzeum Lešany, Bývalý vojenský prostor v Brdech, Demarkační linie a vojenské muzeum Rokycany, Pamětní deska JUDr. Emila Háchy či Dolní Vilémovice, rodný dům Jana Kubiše. A listujeme svazkem Tajemná místa komunismu, hle: Lennonova zeď, Pražské metro, Vysílač Ještěd, Zdeněk Nejedlý (1878–1962), Pomník Kardinála (sic) Tomáška… Něco tady nehraje, vypadá to, že k nedorozumění došlo už při pojmenování obou knížek. Slovník spisovného jazyka českého rozlišuje u slova „tajemný“ dva významy: 1. „takový, který je obestřen tajemstvím, záhadou; záhadný; svou nejasností, zvláštností, nevysvětlitelností působící na cit“, 2. „skrývaný, utajený, utajovaný, tajný“. Potom se ovšem vnucuje například otázka, jakým tajemstvím je obestřena pamětní deska prezidenta Háchy? Plchové: „Přes kontroverznost postavy doktora Háchy najdete na jeho rodném domě v Trhových Svinech pamětní desku.“ Autoři se neobtěžují zjišťováním, kdy se deska na onen dům vrátila, pravda, s jiným textem, než nesla původně, totiž za protektorátu, nesnažili se povědět, kdo je autorem sochařského portrétu. Nepodali příběh, v němž by snad jakési tajemství našli: kdy byla původní deska sňata, kam se poděla, kdo ve svobodných poměrech inicioval její „remake“, jaké kontroverze v jihočeském městečku takový záměr vyvolal atd. Ale i kdyby toto všechno „vypátrali“ a o získané informace se podělili se čtenáři, pořád by ještě nešlo o „tajemné místo nacismu“. Naproti tomu podzemní továrna Richard na Litoměřicku zajisté „tajemným místem nacismu“ je. Výmluvná jsou slova v závěru pasáže o ní: „Dosud nevysvětlitelných záhad, nejasností a dohadů s přibývajícími roky od války neubývá, spíše naopak. Například dosud se nepodařilo potvrdit, zda za odstřely zavalenými chodbami se neukrývají prostory, kam v závěru války mohli nacisté uložit dokumenty, cennosti, plány apod.“

„Tajemné místo komunismu“ není budova Federálního shromáždění, jakkoli si to paní Karelová myslí. A není jím ani pražský obchodní dům Kotva nebo ještědský vysílač. Jsou to jen stavby, jež v letech komunistického panství vyrostly, budou tu dobu bezděčně připomínat, ale žádná záhada, žádná tajnost s nimi spojena není. A pokud snad je, autorka ji neprozrazuje. „Tajemným místem komunismu“ by možná byla někdejší Gottwaldova, Zápotockého či Slánského vila, ale takové objekty paní Karelovou nezajímaly. Kryty civilní obrany snad za „tajemná“ při dobré vůli prohlásit můžeme, jenže ty zpřístupněné už sotva, zatímco protiatomový (?) kryt na Pražském hradě zůstal autorce nedostupný i v rovině slovní, natož obrazové. Za skutečně tajemnými místy komunismu se vypravil Prokop Tomek a vznikl z toho opravdu objevný bedekr Estébáckou Prahou / Průvodce po pražských sídlech Státní bezpečnosti (Academia 2013).

Takže… dvakrát zklamané očekávání.

Milan Plch, Roman Plch: Tajemná místa nacismu. 200 str.

Magdalena Karelová: Tajemná místa komunismu. 295 str.

Obě knihy vydalo nakladatelství CPress v Brně ve společnosti Albatros Media, a. s.                      

Jaromír Slomek

4. dubna 2018