Cat Power je tu po šestileté pauze s novou deskou

Nové písně od „umělkyně s příběhem“

Cat Power je tu po šestileté pauze s novou deskou
Nové písně od „umělkyně s příběhem“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Umělcům prý prospívá utrpení, přinejmenším se tak domnívá část publika, která má ráda „umění s příběhem“, pokud možno tragickým, jenž v jejich očích dodává vnímanému dílu tu správnou „autenticitu“, váhu. V populární hudbě může být tenhle druh poptávky docela bohatě uspokojen – tragédií nebo aspoň velkých průšvihů se v životních historiích jejích osobností najde dostatek. Takovou „hudbu s příběhem“ hraje také Američanka Chan Marshallová, která vystupuje pod jménem Cat Power. Je v něčem blízká těm velkým zpěvačkám, které měly v životě velkou smůlu, osud si s nimi pěkně pohrál, možná taky proto, že měly talent jít problémům naproti. Její hudba nepotřebovala být nějak složitá, ojedinělá kompozicí nebo aranžmá, aby byla unikátní. K tomu stačí její hlas a výraz, krásně zabarvený, někdy možná distancovaný a zahleděný spíš do sebe, udržovaný v napětí neafektovanou citovostí, nepoznamenaný urputným podáváním výkonu, někdy jím naopak zpívá až „na půl pusy“. 

Je to taky hlas a hudba poznamenané nějakým rozporem. Mladá žena, která skvěle vypadá, taky dělala modelku a vůbec je obdarovaná, a přitom dlouhé roky trpěla až chorobným ostychem vystupovat před lidmi. Naučila se ho přepíjet, což vedlo k předvídatelným následkům, s nimiž se musela dlouho vypořádávat. Má za sebou komplikovanou životní dráhu, plnou fatálních a neurovnaných vztahů, předčasných smrtí blízkých lidí, závislostí a tak dále a tak podobně. Je z amerického Jihu a na její hudbě je to slyšet, ne jenom proto, že v ní jsou znát ozvěny blues a dalších „jižních“ žánrů, ale také díky jaksi jižní personě té umělkyně, dědičce tradice místa, které taky žilo nějakou velkou tenzí a asi i proto dalo světu hodně tvůrců se schopností to napětí a rozpornost uvnitř člověka vyjádřit. Po přelomu století moc desek nevydala, dvě alba coververzí a čtyři autorská, to nejnovější Wanderer vyšlo minulý měsíc, po šestileté pauze. Během ní se v jejím životě ledacos změnilo, stala se matkou a byla jí diagnostikovaná autoimunitní nemoc, která vyžaduje častou hospitalizaci.

Album nevznikalo lehce. Nahrávací společnost Matador, u které Cat Power byla přes dvacet let, ho odmítla. Podle zpěvačky chtěla něco komerčně perspektivnějšího, šéfové firmy jí prý pouštěli Adele (nic proti ní), aby ji v šestačtyřiceti letech poučili o tom, co se od ní čeká. Nakonec si našla jiného vydavatele, kterému nevadilo, že Cat Power zní i po všech těch letech jako Cat Power. A skutečně oproti minulému albu Sun, kde umělkyně docela úspěšně koketovala s elektronickým, vůči moderním trendům vstřícnějším zvukem, je Wanderer návrat ke kořenům. Naprostou většinu instrumentů si nahrála sama a zvuk desky je i díky tomu až rudimentární, velmi úsporný, zároveň vzdušný i soustředěný, zbavený všech ornamentů, podobně jako Marshallové zpěv. Zvukař Rob Schnapf v rozhovoru vysvětloval, že autorka i on byli odhodlaní nedělat nějakou velkou desku, spíš zachytit to cosi, čemu se při nahrávání nedá poručit. „Někdy máš džina v lahvi a někdy máš jenom tu lahev.“ To zní skoro moudře. 

Netroufám si odhadnout, jak to bylo s lahvemi, ale ten džin ve studiu aspoň někdy přítomný byl. V titulní Wanderer, lehce odklepávající In Your Face, pomalu narůstajícím singlu Woman, na kterém s Cat Power zpívá druhý vokál známá Lana del Rey, sladce rezignované Me Voy. Největší publicitu mezi písněmi na desce má předělávka skladby Sty od popové hvězdy Rihanny, která je v podání Cat Power doprovázená jen klavírem a znaveně srdcervoucí. Je to „nahrávka s příběhem“, Cat Power k ní má story, která  zabírá pár roků, je v ní násilnický partner, setkání po letech, špatně pochopená lichotka, dlouhé naštvání, pláč v taxíku a šestnáctinásobné opakování té písně v karaoke baru. Od Cat Power bychom nečekali nic míň. A Wanderer je deska, která svým způsobem přesně plní očekávání, v ničem z nich nevybočuje, neotvírá se experimentům, zkoušení něčeho nového. Proč taky. Vytvořila ji umělkyně, která našla svůj hlas, a v jejím případě to není otřepané klišé. Umí znít jako Cat Power a nikdo jiný takový na scéně není. Tak proč se nutit do nějakých novot...

Cat Power: Wanderer. Domino Recording Company.  

9. listopadu 2018