USA čelí tvrdému střetnutí s koronavirem

Hlavní Trumpův protivník: COVID-19

USA čelí tvrdému střetnutí s koronavirem
Hlavní Trumpův protivník: COVID-19

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Měla to být hlavní politická událost letošního roku. Americké prezidentské volby nejdříve oficiálně odstartovaly začátkem února primárkami v Iowě a New Hampshire. Nastalo pár překvapení, někteří kandidáti byli předčasně odepsaní, někteří se odepsali sami. Rychle vyšlo najevo, že vyzývatelem Donalda Trumpa bude někdo z dvojice bývalý viceprezident Joe Biden a senátor Bernie Sanders. Po takzvaném superúterý 3. března, kdy se volilo ve čtrnácti státech najednou, to vypadalo, že nakonec v demokratických primárkách zvítězí Biden. Pak však udeřil plnou silou koronavirus. Nyní je jasné, že hlavním Trumpovým protivníkem není nikdo z demokratů, ale zákeřná nemoc.

Koronavirus změnil americkou politickou scénu neuvěřitelnou rychlostí. Ani ne před měsícem všichni komentátoři, politicky aktivní lidé a reportéři žili soubojem o prezidentské křeslo. Zdálo se, že Trump je ve velmi dobré pozici. Ekonomika šlapala na plné obrátky, demokratické hlasování v Iowě dopadlo blamáží, jež zpochybňovala kompetenci strany vládnout, prezident navíc nově vyhrál v Senátu soud o impeachmentu, který se obrátil proti demokratům. Do volebního roku měl tedy Trump solidně nakročeno.

Nyní se trhy ocitly ve volném pádu, smazaly všechnu hodnotu, kterou nabraly během Trumpova prezidentství, Kongres přijal záchranný balíček v hodnotě 2,2 bilionu dolarů, kampaň se zastavila, nepořádají se mítinky, nikdo neklepe na dveře, již devět států odložilo primárky. Biden je zalezlý doma, stejně tak Sanders. Veškerá pozornost je upřena na prezidenta. Čelí největší krizi od chvíle, kdy nastoupil do úřadu. Čelí protivníkovi, kterého nemůže zesměšnit, nadávat mu, vyhrožovat mu, případně ho vybombardovat. Nic z dosavadního chování nenasvědčuje tomu, že na roli, do které ho osud nyní obsadil, se Trump mimořádně hodí.

Zdá se však, že si to uvědomuje i on. Během tiskové konference 18. března se přirovnal k válečnému prezidentovi. Otázka je, zda toto procitnutí nepřišlo příliš pozdě.

Nenapravitelný rasista?

Vstup koronaviru do Ameriky odpovídal současnému stavu rozpoložení společnosti. Nejdřív, tak jako všude v západním světě, to nikdo nebral příliš vážně, bylo to něco, co se děje v daleké Číně. Když začalo být zřejmé, že situace může být vážnější, Trump se odhodlal k prvnímu drastickému kroku. Dne 31. ledna zakázal vstup zahraničním občanům, kteří v posledních 14 dnech byli v Číně. Proti Trumpovi naladěný tisk to vzal jako další potvrzení toho, že prezident je nenapravitelný rasista. Objevil se nespočet článků vysvětlujících, že zavření hranic šíření viru nezabrání, že pandemie nehrozí, a hlavní starostí liberálů bylo, aby se krize neobrátila v rasové nepokoje proti americkým Asiatům.

Sám Trump se však po „zrušení letů“, jak to sám nazývá, příliš nevyznamenal a další kroky nepodnikal, a to přesto, že první nakažený byl v USA zaznamenán již 21. ledna. Kdyby americké úřady zavedly plošné testování, nejspíš mohly nástup nemoci zpomalit, ale to se nestalo. Trump se chlubil nízkými čísly nakažených, což bylo nejspíš způsobeno právě i nedostatečným testováním, a přirovnal nemoc ke chřipce.

Situace se však začala vymykat kontrole. Prvním americkým epicentrem se stal stát Washington, především jeho největší město Seattle, rychle následovala Kalifornie a New York. Trump však odmítal cokoli zavřít, bál se, že by poslal ekonomiku ke dnu, a dobré hospodářství považoval za nejlepší způsob, jak v listopadu zvítězit.

Když se k nějakému kroku odhodlal, znovu šlo o uzavírání hranic. V projevu k národu oznámil zrušení letů mezi USA a Evropou na 30 dnů; s dodatkem, že kdokoli se vrací ze starého kontinentu, nebude vpuštěn do USA. To vyvolalo paniku za Atlantikem, kdy se tisíce Američanů snažily chytit poslední letadlo domů. Vláda sice rychle upřesňovala, že zákaz se netýká amerických občanů, ti se mohou vrátit vždy, ale desetitisíce lidí z rizikových oblastí už směřovaly do Spojených států. Vláda oznámila, že zavede screening na letištích, aby zamezila šíření viru. Ti, u kterých bude důvodné podezření, že jsou nakaženi, poputují do karantény.

Výsledkem byla přeplněná letiště, kdy lidé stáli hodiny narvaní v úzkých vydýchaných chodbách, ideálním prostředí pro šíření nemocí. Screening se ukázal jako naprosto nedostatečný, spočíval v tom, že se cestujících ptali, jestli navštívili rizikové oblasti, pokud odpověděli, že ne, byli vpuštěni bez dalších problémů do země.

Selhal však nejen Trump. Například Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), hlavní americká agentura starající se o veřejné zdraví, v první várce vydala nefunkční testy na koronavirus. V nějaké míře zaspaly všechny úrovně americké veřejné správy, od lokální přes státní až po federální.

Epicentrum nákazy

Výsledek je, že USA se staly dalším epicentrem nákazy. V pondělí 30. března, kdy jde toto číslo do tisku, bylo v USA přes 142 tisíc potvrzených případů, nejvíc na světě, tedy podle oficiálních statistik, neboť jsou dobré důvody o číslech z Číny pochybovat. Z toho skoro 60 tisíc ve státě New York, drtivá většina ve stejnojmenném městě. Další tvrdě zasažené státy jsou New Jersey s více než 13 tisíci případy, které s městem New York sousedí a mnoho lidí tam dojíždí za prací, Kalifornie měla přes 6300 nemocných, Michigan na 5500 a stát Washington víc než 4800. V počtu mrtvých smutně vedl New York s 965 oběťmi před Washingtonem se 200. Celkově v USA na koronavirus zemřelo už 2490 lidí.

Situace nakonec Trumpa rozhoupala k akci. Po dohodě s Kanadou a Mexikem uzavřel i pevninské hranice, 13. března vyhlásil národní nouzi, přislíbil 50 miliard dolarů pro státy a teritoria na boj s koronavirem a řekl, že je připraven použít zákon o obranné produkci (Defense Production Act), který umožňuje prezidentovi nařídit soukromému průmyslu vyrábět prostředky nutné pro národní bezpečnost. Poprvé ho použil 28. března, kdy nařídil automobilce GM přejít na výrobu ventilátorů. Využívá také armádu. Nařídil špitálním lodím amerického námořnictva USNS Confort a USNS Mercy, aby se vydaly do nejvíc postižených oblastí. Jedna má zakotvit v Los Angeles, druhá v New Yorku. Jde o plně vybavené plující nemocnice, každá má na palubě až tisíc nemocničních lůžek.

Uzavírání oblastí, nařizování plošných karantén a zákazů vycházení je však především v gesci guvernérů. Možná nyní sledujeme začátek příštích prezidentských kampaní. Uznání si vysloužil například guvernér New Yorku Andrew Cuomo, který vyhlásil v celém státě „lockdown“, tedy v podstatě režim, jaký máme i v Česku, uzavření všech obchodů a veřejných míst, s výjimkou těch nejnutnějších, co nejmenší vycházení. Podobný režim má třeba i Kalifornie, stát Washington a další. Nějakou formu omezení zavedlo 29 států z padesáti. Státy, které drastická omezení zatím nezavedly, jsou z velké části řídce osídlené oblasti středozápadu, kde se případy koronaviru počítají na desítky. Ale i na americkém venkově se začíná pomalu nemoc šířit. Experti varují, že právě tam může napáchat značné škody. Rurální Američané jsou v průměru starší a mají horší přístup ke zdravotnictví než jejich spoluobčané ve městech. Venkov proto může být zasažen koronavirem opravdu těžce.

Koronavirus vyhnal lidi z pláží, atrakce osiřely. Santa Monica 25. března 2020. - Foto: Reuters

Státy také začaly omezovat dopravu mezi sebou. Florida zavedla kontrolu na svých hranicích. Stát Rhode Island zase oznámil, že bude „lovit“ Newyorčany, kteří utíkají před nákazou. Policie zastavuje auta s newyorskými poznávacími značkami a Národní garda dostala rozkaz kontrolovat byty, kde se ukryli Newyorčané, jestli dodržují karanténu.

Snaha o zastavení viru se tedy bude odehrávat především na lokální úrovni, úkolem federální vlády je poskytnout peníze. Hlavní starostí Donalda Trumpa je, aby se ekonomika postavila zpátky na nohy. Víc než naznačuje, že cenou za zastavení koronaviru nemůže být totální zhuntování amerického hospodářství. Například tweetoval, že „lék nemůže být horší než samotný problém“. Někteří protrumpovští komentátoři a další prezidentovi spojenci v médiích otevřeně mluví o tom, že cenou za udržení hospodářství v chodu mohou být i nějací mrtví. Trump už oznámil, že by rád zrušil veškerá omezení po Velikonocích, i když se k tomu nezavázal.

Ačkoli ve veřejnosti panuje většinová shoda, že životy je potřeba chránit za jakoukoli cenu, Trump má oprávněný strach o budoucnost ekonomiky. Recesi se USA nejspíš již tento rok nevyhnou. Jak o tom svědčí obří záchranný balíček, vláda dělá vše pro to, aby krize nepřerostla v chronickou a dlouhodobou depresi. Podle nejčernějších scénářů hrozí, že nezaměstnanost vystoupá až na 30 %. A první čísla tomu začínají napovídat. Podle amerického ministerstva práce o podporu v nezaměstnanosti žádá nyní rekordních 3,28 milionu lidí. Předchozí rekord byl 695 tisíc v říjnu 1982.

Lid stojí za prezidentem

Přes všechnu snahu, do jisté míry oprávněnou, hodit na Trumpa vinu za pomalý nástup v boji proti koronaviru, politicky mu to zatím neublížilo. Podle průzkumu společnosti Gallup si 60 % Američanů myslí, že prezident krizi zvládá dobře. Web RealClearPolitics.com zase ve svém průměru průzkumů veřejného mínění ukazuje, že spokojenost s Trumpem je druhá nejvyšší od února 2017. Konkurenční FiveThirthyEight.com zase uvádí, že spokojenost s prací prezidenta je nejvyšší od března 2017. Částečně je to určitě dáno tím, že lidé se šikují za prezidentem, což je normální úkaz v době velké krize. Pokud však epidemie potrvá dlouho, tato podpora se může vypařit.

Jedním z ukazatelů, podle kterých bude Trump hodnocen, je počet mrtvých. Pokud se stane neúnosným, v listopadu prohraje. Jenže otázka zní, jak velký počet je neúnosný. Doktor Anthony Fauci, hlavní poradce vlády pro pandemii, v podstatě americká obdoba naše Romana Prymuly, varoval, že USA mají to nejhorší před sebou, nakazit se mohou miliony a zemřít 100 až 200 tisíc lidí. Jenže v případě koronaviru se také objevují rostoucí hlasy vědců, kteří upozorňují, že oficiálně udávaná smrtnost, podle WHO 3,4 %, může být značně přestřelená. Vycházejí z toho, že virus je zřejmě v populaci mnohem rozšířenější, než se obecně soudí, a oficiální statistiky jsou tudíž zavádějící. V takovém případě panika hraje Trumpovi do karet, prezident bude moci ukázat, že umřelo mnohem méně lidí, než se předpokládalo.

 

4. dubna 2020