Dálnice měly být jednou z hlavních priorit minulé vlády Andreje Babiše, která se podílela na chodu státu od roku 2014. Hnutí ANO mělo od té doby nepřetržitě resort dopravy, které zodpovídá za stavbu dálnic. Letos se však otevřelo jen 46,5 kilometrů. I když se jednalo o dvojnásobný výsledek oproti loňskému roku, tak číslo značně zaostává za někdejšími sliby. Nová vláda Petra Fialy (ODS) slibuje, že do konce volebního období rozestaví 200 kilometrů dálnic.

Nedostavěná dálniční síť je jedním z největších problémů, se kterým se Česká republika v rámci infrastruktury potýká. Hnutí ANO proto neváhalo v minulosti oblepit celou zemi billboardy, jak se do stavby dálnic pustí. Častým argumentem někdejšího ministra Dana Ťoka bylo, že stát do příchodu vlády Andreje Babiše nic nestavěl, takže nebylo ani co otevírat. Po téměř osmi letech vlády na ministerstvu dopravy se však letos zprovoznilo jen 46,5 kilometrů nových dálnic.

V minulosti proběhla také rekonstrukce dálnice D1, kterou dřívější vláda považovala za úplně novou dálnici. Přitom před volbami hnutí ANO slibovalo, že se otevře 280 kilometrů dálnic. Právě D1 byla do tohoto čísla také započítána. Nově postavených kilometrů se tak do září letošního roku podařilo otevřít jen 104 kilometrů.

A to i v součtu roku 2018, kdy stát zprovoznil jen 4 kilometry. Právě v této době zesílila kritika na exministra dopravy Dana Ťoka, kterého v roce 2019 vystřídal superministr Karel Havlíček. Pro něj to totiž znamenalo druhé ministerstvo, protože zároveň vedl i resort průmyslu a obchodu. Tristní čísla nabídly i předchozí roky. V roce 2014 se dle analýzy NKÚ nepostavil jediný kilometr, v roce 2015 se otevřelo jen 200 metrů nových dálnic. Vyšší čísla jsou až rok poté, kdy v roce 2016 bylo zprovozněno 12,5 kilometru a v roce 2017 17,3 kilometrů.

V příštím roce se však neočekává znatelný posun. Babišovu vládu sice vystřídal Fialův kabinet, přesto se otevře jen 25,5 kilometrů dálnic. Otevřít by se tak mohly jen tři nové úseky mezi Časy a Ostrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.

Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chce zejména zaměřit na dostavbu Pražského okruhu, dálnici D35 nebo dlouho zamýšlené spojení do Rakouska. Kupka kromě toho chce také rozestavět 200 kilometrů dálnic. Další prioritou má být i příprava ke stavbě prvních úseků vysokorychlostních tratí.

Tempo výstavby v posledních letech však k takovému cíli neukazuje lehkou cestu. Nejvyšší kontrolní úřad při prověřování stavby dálnic mezi lety 2013 a 2017 konstatoval, že tempo výstavby je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole ještě zpomalilo. Zatímco v těchto letech, kdy byl po většinu času na ministerstvu dopravy za hnutí ANO ministr Dan Ťok, vznikalo průměrně kolem 16 kilometrů dálnic ročně, mezi lety 2006 a 2010 to bylo v průměru až 56 kilometrů ročně.

Nejvyšší kontrolní úřad pak za hlavní důvody pomalého tempa výstavby označil problémy v přípravě staveb, zejména získávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl úřad s tím, že se mezi lety 2013 a 2017 lhůta o čtyři roky prodloužila.