Čína je připravená porazit útočníky a na válku odpoví válkou, naznačil čínský prezident Si Ťin-pching v proslovu u příležitosti sedmdesátého výročí války v Koreji. Politologové se i proto shodují, že Si Ťin-pchingova slova byla namířena vůči Spojeným státům, se kterými se Čína během této války také střetla. Píše o tom deník South China Morning Post.

„Před sedmdesáti lety imperialističtí útočníci vystřelili na prahu nové Číny,“ pronesl čínský prezident. „Čínský lid pochopil, že je nutné použít jazyk, kterému útočníci porozumí – odpovědět na válku válkou a zastavit invazi silou, vydobýt mír a respekt skrz vítězství,“ řekl. „Čínský lid nevyvolá problémy, ale ani se jich nebojíme, a nesejde na tom, jakým obtížím budeme čelit, nohy se nám neroztřesou a záda se nám neohnou,“ pokračoval Si.

V korejské válce v roce 1950 Spojené státy podpořily dnešní Jižní Koreu, zatímco Čína se postavila na stranu Severní Koreji. Jedná se o první a dosud jediný otevřený střet mezi armádami USA a Číny. Čínský prezident válku označil jako válku za „odolání americké agrese a pomoci Koreji“.

Zmínil, že „jakákoliv země nebo armáda, jedno, jak mocná bývala,“ bude poražena, pokud se postaví mezinárodní komunitě. Doplnil, že Čína musí urychlit modernizaci své armády a zajistit „absolutní vládu“ komunistické strany.

Profesor mezinárodních vztahů na Čínské lidové univerzitě Ši Jin-honk uvedl, že proslovem Si Ťin-pching naznačil, že si Čína válku s USA nepřeje, ale nemá z ní obavy. „Vzkaz je velice jasný: nechceme s vámi válku, ale pokud k ní bohužel dojde, budeme bojovat až do konce, i přesto, že jste největší supervelmoc na světě,“ vysvětlil.

Napětí mezi oběma zeměmi panuje již delší dobu. Posledním polínkem do ohně bylo schválení obchodního kontraktu, podle kterého se USA zavazují prodat Tchaj-wanu tři zbraňové systémy včetně odpalovačů raket, senzorů a dělostřeleckých systémů. Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a proti podobným obchodům v minulosti vždy protestovala.