Stasi

Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat spolupráci se Stasi, tajné služby NDR

Stasi
Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat spolupráci se Stasi, tajné služby NDR

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat, jestli politici nebo uchazeči o vysoké posty ve státní správě nepracovali v minulosti pro východoněmeckou tajnou službu Stasi, nebo s ní alespoň nespolupracovali. Příslušnou novelu zákona, jehož platnost měla původně vypršet koncem letošního roku, ve středu odhlasovala německá vláda. Schválit ji ještě musí parlament, což by ale neměl být problém.

"Pachatelé ze Stasi nepatří ani dnes na zodpovědné pozice v demokracii," shrnuje hlavní důvod vzniku novely Katrin Buddeová ze sociální demokracie (SPD). "Bezpráví zůstává bezprávím. I 30 let po mírumilovné revoluci trpí mnoho lidí následky zvůle, špiclování a represe v NDR," poznamenává zase poslankyně koaliční konzervativní unie CDU/CSU Elisabeth Motschmannová.

Poněkud jiný názor na novelu má politička opoziční Levice Birke Bullová-Bischoffová, podle níž je sice důležité vypořádat se s minulostí Stasi, zákonná úprava ale lidi dělí na dobré a na špatné, na vinné a nevinné.

Ani odpor této strany však nemůže zabránit tomu, aby norma ve Spolkovém sněmu prošla pohodlnou většinou, zvlášť když s ní žádná další strana nemá problém.

Ještě loni úřady podle televize ARD na práci pro Stasi, nebo spolupráci s ní prověřovaly 167 zaměstnanců veřejné služby a 495 zvolených politiků. V roce 2030 už podle Buddeové takové žádosti sotva budou, a další prodloužení platnosti zákona, který hovoří o "skupinách osob, jež jsou činné v politicky nebo společensky významné pozici", tak už nebude třeba.

Německá vláda dnes také vyslovila souhlas s tím, aby oběti politiky komunistického režimu Německé demokratické republiky (NDR) mohly snadněji žádat o odškodnění. Týkat se to má například lidí, kteří kvůli protirežimním aktivitám svých rodičů museli vyrůstat v dětských domovech.

Také v Česku existují zákony, jež zakazují lidem, kteří pracovali pro komunistickou Státní bezpečnost (StB), nebo s ní spolupracovali, výkon funkcí ve státní správě, veřejnoprávních médiích či justici. Takzvané lustrační zákony se vztahují i na lidi, kteří se angažovali v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.

Ministři ale negativní lustrační osvědčení podle služebního zákona mít nemusí. Nemá ho ani premiér Andrej Babiš (ANO), který byl veden jako agent Státní bezpečnosti. Vědomou spolupráci s StB sice odmítá, u soudů ale se svými námitkami neuspěl.

,

15. května 2019