COVID-19 uspíší střetnutí mezi USA a Čínou

Dvojí čínský virus

COVID-19 uspíší střetnutí mezi USA a Čínou
Dvojí čínský virus

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ta dvě videa jsou téměř totožná. První, vydané na podporu Trumpova znovuzvolení do čela země, ukazuje jeho soupeře, bývalého viceprezidenta Joea Bidena, jak si připíjí šampaňským s čínskými představiteli, chválí čínskou politiku a tvrdí, že Trumpova politika vůči říši středu je xenofobní. Do toho hlas dramaticky vysvětluje, že Biden „během americké krize zohledňoval čínské národní cítění“. Druhé video natočili Bidenovi lidé. Od prvního se v podstatě neliší, jen role jsou v něm prohozené. Téměř stejný dramatický hlas tvrdí, že „Trump před Číňany uhnul, vzal je za slovo“ a „v lednu a únoru je patnáctkrát chválil, i když se koronavirus šířil světem“. Je jasné, že hlavním tématem listopadových prezidentských voleb bude pandemie koronaviru a čínská odpovědnost za ni. Postavit se Číně již považují za nutné obě dvě americké strany. Střet s Pekingem je zřejmě nevyhnutelný.

Prezident Donald Trump protičínskou rétoriku v posledních dnech vyšponoval na maximum. V úterý 14. dubna oznámil, že pozastavuje financování Světové zdravotnické organizace, mezi důvody uvedl „velmi špatné řízení a zapírání“ ve prospěch Číny. Taktéž naznačil, že virus mohl uniknout z čínské laboratoře. O COVID-19 mluví hlavně jako „čínském viru“. Američané stále víc hovoří o nutnosti Čínu potrestat za tutlání problému, což umožnilo viru rozšířit se do světa. Stát Missouri již Čínu kvůli koronaviru zažaloval.

Trumpovi kritici tvrdí, že prezident se soustřeďuje na kritiku Pekingu, aby odvrátil pozornost od vlastních selhání a zaměřil hněv na externího nepřítele. V mnohém mohou mít nepochybně pravdu, to však nic nemění na tom, že pravdu má i Trump. Virus nejspíš zmutoval a rozšířil se na „mokrém“ trhu se živými zvířaty ve Wu-chanu. Ta epidemiologové už dávno označovali za možný zdroj nebezpečných nemocí. Poté, co se v roce 2002 jeden z trhů stal zdrojem nákazy SARS, Čína je zakázala, následně však znovu povolila. Když vypukla současná nákaza koronaviru, Čína lhala o rozsahu nebezpečí i o tom, zda virus může přeskočit z člověka na člověka. Právě vykrucování a mlžení vlády způsobily, že se nepodařilo virus zachytit na začátku a zamezit jeho šíření, jako se to podařilo v případě SARS.

Číňané rozjeli vlastní propagandistickou kampaň. Například naznačují, že koronavirus ve skutečnosti pochází z USA, a ptají se, kdy mohou očekávat reparace za prasečí chřipku z roku 2009. Čínská vláda také využívá západní otevřenosti. Převzala a otitulkovala klip ze satirického pořadu, ve kterém komik Trevor Noah kritizuje Trumpa a další představitele za jejich přístup k pandemii. Američan Jerry Kowal, který točil videa v čínštině o situaci v New Yorku, si vysloužil 50minutový prostor v čínské státní televizi. Čínská média o situaci ve Španělsku a Itálii píší jako o „apokalypse“ a „očistci“ a pobaveně publikují fotografie britských a amerických zdravotníků navlečených do odpadkových pytlů místo ochranných prostředků. Jakýkoli náznak důkazů, že situace v Číně vypadala podobně, nemilosrdně likvidují. Čínským číslům o nákaze dnes již věří málokdo. Spisovatelka Fang Fang (vlastním jménem Wang Fang), která publikovala z koronavirového Wu-chanu deník popisující realitu, čelí na čínských sociálních sítích nenávisti a výhrůžkám smrtí. Její relativní sláva ji nejspíš uchránila před horším osudem. Tři muži, kteří o situaci ve Wu-chanu točili videa na YouTube, prostě zmizeli.

Čínský trh, hybatel světové ekonomiky. - Foto: Jan Zatorsky

V podstatě tak v přímém přenosu můžeme sledovat rozpad nejistého, ale dlouholetého spojenectví a možná začátek nové studené války. Toto spojenectví má kořeny v roce 1972, kdy USA využily čínsko-sovětské roztržky k navázání dobrých vztahů s Maem. Po pádu SSSR a uvolnění čínské ekonomiky začal Západ nadšeně zapojovat Čínu do světového obchodu a mezinárodních organizací. Někteří velcí optimisté věřili, že ekonomická liberalizace se přehoupne i do liberalizace politické. Většina si myslela, že tyto kroky sice nezavedou v Číně demokracii, ale její zapojení do mezinárodních struktur z ní učiní normální a předvídatelnou zemi, kde se dodržují dohody a standardy.

Opak se ukázal pravdou. Zapojení Západu do čínského obchodu ji do jisté míry izolovalo před lidskoprávní kritikou a poskytlo možnost vybudovat silné hospodářství. Přitom Čína porušovala například pravidla o duševním vlastnictví, kradla patenty a prováděla průmyslovou špionáž.

Thukydidova past

Se sílící Čínou politologové a historici začali mluvit o Thukydidově pasti. Jde o poučku, že velké konflikty nastávají ve chvíli, kdy rostoucí mocnost hrozí sesadit stávajícího hegemona. Je pojmenována po atickém historikovi Thukydidovi, podle něhož se peloponéská válka stala nevyhnutelnou, když sílící Athény začaly ohrožovat dominanci Sparty v řeckém světě.

Jenže toto střetnutí nejspíš již dávno začalo. Mike Martin, bývalý důstojník britské armády a přednášející na Kings College London, již v září 2018 psal, že Západ je v podstatě ve válce v Čínou, problém je ale v rozdílném pojetí války mezi západní a čínskou civilizací. Zatímco Západ chápe válku v podstatě binárně, buď je válka, nebo mír, a v konfliktu se snaží zničit vojska nepřítele a potlačit jeho schopnost dál bojovat, Čína klade důraz na klam a obelhávání. Martin to ilustruje na základních poučkách dvou neslavnějších teoretiků války Evropy a Asie. Zatímco Prušák Carl von Clausewitz radí „sledovat jeden velký rozhodný cíl silou a odhodláním“, Číňan Sun-c’ v traktátu Umění války tvrdí: „Dosáhnout sto vítězství ve stovkách bitev není vrcholem dovednosti; podmanit si nepřítele bez boje, to je vrchol dovednosti.“

V posledních pár letech svět začal pomalu zjišťovat, že moc Číny sahá téměř všude. Na čínské levné práci je závislá nejedna západní firma, sama Čína si však udržuje odstup. To se týká především moderních technologií. Většina velkých hráčů nemá na čínský trh přístup, místo toho existují místní alternativy. WeChat tak zastupuje Facebook, Weibo je místo Twitteru. V této oblasti také Čína již není žádným otloukánkem, který opisuje od ostatních, Huawei je lídr v sítích 5G, použít jeho technologie však zároveň znamená pustit si čínské komunisty do telekomunikací. Čína v rámci projektu „nové hedvábné stezky“ investuje do infrastruktury v 60 zemích, výměnou požaduje například podíly v klíčových přístavech nebo dolech, jak se stalo například v Pákistánu.

Ve Velké Británii se Huawei bude podílet na budování sítě 5G, čínská firma koupila ocelářskou firmu British Steel a Číňané stavějí novou atomovou elektrárnu Hinkley point C. Poplatky za studium čínských studentů činí zhruba 5 % příjmů britských univerzit, u některých je to až 10 %.

I Američané s hrůzou zjistili, že Číňané mají u nich doma velký vliv. Hollywoodské produkce berou v potaz přání čínských komunistů, aby se filmy mohly promítat na tomto lukrativním trhu. Minulý rok Spojené státy znechutila basketbalová NBA, která se před Čínou rituálně ponižovala, poté co se jeden z jejích představitelů zastal protestujících v Hongkongu.

Koneckonců vlivové operace Číňané provádějí i v Česku. Vdova po předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi popsala nechutný tlak, jaký na něj vytvářela čínská vláda kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan, jednak přes svou ambasádu, ale také přes Hrad.

Pandemie koronaviru může být klíčovým momentem v posilování čínského vlivu. Na jednu stranu to může urychlit jeho růst; Čína se bude tvářit jako zachránce světa. To jsme viděli u nás, když premiér Babiš, který byl Američany považován za jejich člověka, začal kvůli dodávkám zdravotnického materiálu poklonkovat před Číňany. Veřejně jim děkoval na Twitteru a letadlu s čínskými dodávkami salutovala na pražském letišti vládní delegace. Ministr vnitra Jan Hamáček se nijak netajil tím, že s nákupem materiálu v Číně pomohl Jaroslav Tvrdík, zaměstnanec čínské CEFC.

Na druhou stranu krize vyjevila nebezpečí světové závislosti na Číně. V první fázi, kdy virus byl z velké části pouze v říši středu a tamější továrny stály, západní firmy vážně řešily výpadek dodavatelských řetězců a děsily se momentu, až jim dojdou zásoby. A když celý svět v Pekingu nakupoval respirátory a další pomůcky, znovu se ukázalo, že opravdu není ideální, aby jedna země měla monopol na výrobu klíčového materiálu. Navíc, když dorazil, ukázalo se, že jde o pěkné šunty. Rychlotesty na COVID-19 měly chybovost 80 % a ochranné prostředky se rozpadaly v ruce.

Přenést výrobu jinam

Dá se proto očekávat, že svět se naopak bude snažit svou závislost na Číně zmenšit. Již pod tlakem Trumpovy obchodní války začaly západní firmy stěhovat svou výrobu do jiných zemí, třeba do Vietnamu. Tento proces se nyní nejspíš ještě zrychlí. Země také budou chtít mít klíčovou výrobu pro případ krize pod kontrolou, dá se očekávat zahájení domácí výroby zdravotnického materiálu a léků. V Británii se již řeší, jestli rozhodnutí pustit Huawei do 5G sítě by se nemělo zvrátit. Bezpečnostní otázky budou hrát větší roli při zadávání velkých kontraktů, nebude už rozhodovat jenom cena.

Rozhořčení vůči Číně roste po celém světě. Austrálie žádá prošetření vzniku epidemie ve Wu-chanu, německý bulvární deník Bild zveřejnil dopis šéfredaktora Juliana Reichelta přímo čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Píše mu, že jeho komunistická strana se dopustila porušení mnoha lidských práv a že musela dlouho vědět, jak je koronavirus nakažlivý a nebezpečný.

Jenže je jediná země, která se může ujmout koordinace a vedení odpovědi Číně. Tou jsou Spojené státy. Trump byl kvůli své obchodní válce označován za rasistu, nyní vypadá jako vizionář. Je na čase, aby po vzoru prezidentů Trumana a Reagana zahájil tažení proti čínské rozpínavosti. Pro Ameriku je koronavirus šancí ukázat, že není upadající velmocí, již dávno za zenitem. Evropané i Američané žasli nad schopností Číny postavit nemocnici za deset dnů. Pak novou nemocnici za deset dnů otevřely USA. Americký farmaceutický průmysl je nejlepší na světě, již v půlce v března zahájil první testy vakcíny. Cesta k bezpečnému uvedení na trh je ještě dlouhá, ale Američané již vymýšlejí, jak ji zkrátit na minimum. Očekávaný nedostatek ventilátorů se nedostavil. USA teď mohou dokázat, nejen že jsou stále lídry svobodného světa, ale znovu ho i zachránit, tentokrát před oběma čínskými viry.

 

30. dubna 2020