Obraz českého malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal v sobotu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér Andrej Babiš. V Paříži se ode dneška účastní stého výročí oslav konce první světové války. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem Macronovi; Janda je premiérovým přítelem. Babiš s Macronem při jeho návštěvě Prahy v předvečer stého výročí založení Československa navštívil Národní galerii.

Prohlédli si především takzvanou francouzskou sbírku s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa, která je vystavena ve Veletržním paláci a kterou zakoupil československý stát v roce 1923.

Babiš před odjezdem do Francie novinářům v Praze řekl, se v Paříži chystá navštívit mimo jiné Centre Pompidou, což má na programu v pondělí. "Naše galerie má velký zájem na pokračování spolupráce se Centre Pompidou," uvedl. "Pan prezident Macron je velký znalec umění, obdivuje našeho Kupku a další umělce a naše sbírka ho velice zaujala," doplnil.

Řekl, že Macrona informoval o svém příteli Zdenku Jandovi, "který maluje skvělé obrazy". "Není to asi ten styl, který má pan prezident rád, ale uvidíme," řekl. Jeden z Jandových obrazů, který je podle Babiše nejen krásný, ale také plný symbolů vztahujících se ke konferenci, jíž se Babiš ve Francii účastní, se rozhodl Macronovi darovat.

"Základní myšlenka obrazu je přání, aby snaha zachraňovat a budovat hodnoty převažovala nad rozpadem a ničením. Porozumění je při těchto snahách velmi důležité, determinující. Proto je zde vzata babylónská věž, symbol pýchy a neporozumění si navzájem jako symbol zcela opačný. Jako symbol snahy lidí o dosažení nových výšin poznání i ušlechtilosti. Ti, kteří zapalují a hoří, nechávají jen odpad a nabízejí zkažená jablka svých myšlenek. Ti, kteří se snaží budovat, požár hasí a stavby dokončují, přestože je jejich práce někdy bolestivá," napsal k obrazu jeho autor.

Malíř Zdenek Janda se narodil v roce 1953, po studiích kresby a malby navštěvoval ateliér Zdeňka Sýkory v Lounech, odkud také pocházel. Později odešel do Německa, kde pracoval ve filmových studiích a pokračoval v malířské tvorbě. V 80. letech svou tvorbu začal označovat jako alegorický surrelismus. Od poloviny 90. let žije znovu v České republice.