Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám (HN) to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

„Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů,“ sdělila HN Jourová.

Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.

Europoslanci Evropské lidové strany v pondělí navrhli, aby komise toto pravidlo proti ČR použila. „Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová. Právě ona vedla loňskou misi kontrolního výboru EP, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.

Unie už podle nového pravidla zahájila sankční proceduru s Polskem a Maďarskem. V případě Polska je to kvůli údajnému omezování nezávislosti justice, u Maďarska má být problémem potlačování svobod univerzit a neziskových organizací.

Podle Jourové je důležitá česká reakce na audit. „Pokud je v něm Česká republika vyzývána k nějaké systémové nápravě a neudělá to, bude to zdroj obav o situaci v Česku,“ řekla deníku eurokomisařka.

Babiš vložil v roce 2017 akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu ale fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá, spor u auditu se podle něho vede o právní výklad českého zákona. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí řekla, že česká strana se závěrem auditu nesouhlasí a proti sobě stojí dva právní názory, mezi nimiž by měl rozhodnout soud. Úřady podle Dostálové analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly. Audit u Soudního dvora Evropské unie podle vlády napadnout nelze.