komentář Ondřeje Šmigola

Srdečné pozdravy od prezidenta Trumpa

komentář Ondřeje Šmigola
Srdečné pozdravy od prezidenta Trumpa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Návštěva amerického ministra zahraničí Mikea Pompea byla nepochybně českou zahraničněpolitickou událostí léta. Pompeo v Praze zahájil své turné po státech střední Evropy, pokračoval pak dál do Slovinska, Rakouska a Polska. Záměr byl jasný, vybudovat protičínskou koalici.

Čeští komentátoři divoce spekulovali nad pravým účelem Pompeovy návštěvy. Podle některých především přijel lobbovat za účast firmy Westinghouse na dostavbě českých jaderných elektráren. Jiní zase za jeho cestou vidí hlavně snahu pojistit si, že čínská firma Huawei nebude vpuštěna do budování českých 5G sítí.

Ve skutečnosti se o obojím během diskusí s českými představiteli zmiňoval minimálně. Přes nedávné lavírování premiéra Andreje Babiše Američané podle všeho považují otázku Huawei v Česku za uzavřenou. Česká republika si vysloužila plusové body za uspořádání konference o 5G loni v květnu, letos proběhne její druhý ročník. Zároveň během pandemie Pompeo s Babišem na dálku podepsali deklaraci o bezpečnosti 5G sítí, která čínské firmy přímo nezmiňuje, ale je namířena proti nim.

To, co v Praze Pompeo předvedl, byla stará dobrá americká soft power. Je pravda, že hlavním cílem bylo vzpružit českou odolnost proti čínskému vlivu. Podle všeho jak v soukromých rozhovorech, tak ve svých veřejných prohlášeních varoval především před čínským ovlivňováním. I při svém projevu v Senátu zmínil začínající studenou válku s Čínou, která je však kvůli vzájemným vazbám složitější než ta původní se Sovětským svazem.

Nejde však zdaleka jen o 5G technologie. Američanům například záleží i na české energetické bezpečnosti, především na tom, aby sem nepronikaly čínské a ruské firmy. Přes všechny dohady však Pompeo netlačil Westinghouse, ten od roku 2018 ani není již většinově americkou firmou, koupili ji Kanaďané. Americká vláda tak nemá valné důvody ji tlačit. Hlavní důvod Pompeovy návštěvy bylo ukázat, že USA protičínské směřování české politiky přes nejrůznější zádrhely oceňují.

Přes spekulace o amerických neshodách s Hradem nakonec Pompeova schůzka s prezidentem Milošem Zemanem, označená pouze jako „zdvořilostní návštěva“, nejspíš vedla k posílení Zemanova atlantického směřování. Podle diplomatických zdrojů Pompeo na počátku schůzky vyřídil českému prezidentovi „srdečné pozdravy od prezidenta Trumpa“, načež prý Zeman úplně roztál blahem a zbytek jednání se nesl v přátelském duchu. Pravda, tématu Číny se řečníci vyhýbali a notovali si o nutnosti boje proti terorismu, ale každé popostrčení českého prezidenta směrem k Americe (čili od Moskvy a Pekingu) je vítané.

Naopak mírně nespokojený s návštěvou byl prý Andrej Babiš. Ani tak kvůli obsahu jednání, ale proto, že nebyl středem pozornosti. Premiér považuje cestu do Ameriky, kdy byl přijat v Bílém domě i centrále CIA, za vrchol své politické kariéry. Doufal, že Pompeova návštěva mu umožní částečně zopakovat tento úspěch. Jenže podcenil plzeňskou část programu, kdy si v podstatě na celý den Pompea uzmul ministr zahraničí Tomáš Petříček. Další den se zase o Pompea musel dělit s prezidentem a Senátem. Andrej Babiš normálně žárlil.

Pompeova návštěva tak pro Českou republiku byla především připomenutí, že se na nás ve Washingtonu nezapomnělo a Spojené státy nás hodlají podporovat proti pronikání čínského i ruského vlivu. To se nejspíš nezmění, ani kdyby v listopadu vyhrál Joe Biden. I demokraté si čím dál víc uvědomují nebezpečí sílícího vlivu Číny a Ruska.

Kdo to však může překazit, jsou čeští politici. Příkladem je Babišovo náhlé váhání nad Huawei či jeho předběžné odmítnutí přijetí amerických vojáků na území ČR, aniž mu je někdo nabízel. Nestálé spojence nemají USA důvod si předcházet.

19. srpna 2020