Pokud asi Česká republika schválí tvrdou digitální daň proti internetovým gigantům, musí čelit clům na symbolické produkty. Tak by vypadal scénář, pokud by ministryně financí Alena Schillerová protlačila svůj návrh, aby na společnosti jako Google nebo Facebook padla sedmiprocentní daň. Tuzemští podnikatelé navíc varují, že by sankce Českou republiku ohrozily v konkurenceschopnosti, ve ztrátě trhů a menším přínosu zahraničních investic.

Digitální daň má být jednou z položek, která má českému státu pomoci nahnat na 5 miliard korun do státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová však nečeká na jednání Evropské unie a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a sama navrhla sedmiprocentní zdanění. Použila tak stejný přístup jako Francie, která však chce internetové giganty zdanit pouze třemi procenty. A reakce Donalda Trumpa nenechala dlouho čekat.

Prezident Spojených států totiž Francii pohrozil uvalením cel na symbolické výrobky, jako jsou víno či sýry. Podobnou taktiku by mohl použít v případě České republiky. Podle Hospodářský novin totiž Spojené státy připravují v reakci na projednání digitální daně odvetná opatření.

„Na co by Trump uvalil cla, lze jen spekulovat, nicméně z jeho předchozích prohlášení bychom mohli vytušit, že by hledal něco pro nás symbolického, i když s menším objemem vývozu. Horkým kandidátem by tak mohlo být například české pivo nebo automobily,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. Shoduje se tak s dalším ekonomem BH Securitites Štěpánem Křečkem, podle kterého se Donald Trump zaměřuje na ikonické a mediálně viditelné zboží.

„Digitální daň na Donalda Trumpa má podobný efekt jako rudý hadr na býka. Česká republika by proto měla zvážit, zda plánované příjmy z digitální daně stojí za vyvolání konfliktu se Spojenými státy. Problematika digitální daně by se měla řešit na úrovni Evropské unie. Není vhodné, aby se Česká republika pouštěla do sólové akce, v rámci které uvalí na technologické společnosti výrazně vyšší sazbu digitální daně než jiné státy,“ řekl pro Echo24 Štěpán Křeček.

Digitální daň prošla ve středu sněmovnou v prvním čtení. Vláda daň schválila už v listopadu minulého roku. Podnikatelé tak ministryni financí vyčítají, že nepočkala na jednání Evropské unie se Spojenými státy. Podle Schillerové jsou jednání zdlouhavá a proto Česká republika přináší vlastní zdanění. Šéfka státní kasy dokonce uvedla, že „podporuje globální řešení, nechceme však čekat se založenýma rukama“.

Pokud by skutečně ministerstvo financí protlačilo digitální daň, neměla by Česká republika potřebné páky ke své obraně. „Hlavní riziko spočívá v eskalaci obchodních sporů. Pokud bychom nechtěli Trumpovu odpověď nechat bez povšimnutí, máme ale jako členové celní unie státu EU svázané ruce. Odpověď by tak musela být celoevropská, což je nepravděpodobné,“ upozornil Stroukal.

Donald Trump v minulosti uvedl, že by na Evropskou unii v případě přijetí digitální daně uvalil až 25procentní cla. Reakce Evropské unie byla taková, že v případě sankcí by přistoupila k odvetným opatřením. V reakci na možné zdanění uvedl v loni ředitel českého Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl, že by v případě cel na automobilový sektor ohrozil pětinu českého exportu v průmyslu a až 25 tisíc pracovních míst.