České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na dnešním zasedání to schválila vláda. Podle informací ČTK pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.

Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí. Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že jeho ministerstvo vnitra zase materiál v současné podobě nemůže schválit kvůli rezervám v zajištění bezpečnosti.

V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách zhruba 4,32 miliardy. Babiš na začátku roku uvedl, že chce zkrátit alespoň na polovinu původní návrh, podle kterého mělo předsednictví stát 2,6 miliardy. Podle návrhu, který poslal vládě, připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady na vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů. Celkem by mělo Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu.

Hamáček před zasedáním kabinetu uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. „My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ uvedl. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky. „Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě,“ vysvětlil.

Babiš minulý týden kritiku šéfa diplomacie odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.