ZELENÁ POLITIKA

„Zvýšení cen pro lidi je nevyhnutelné.“ K zelenému zdražení přispěl i Babiš

ZELENÁ POLITIKA
„Zvýšení cen pro lidi je nevyhnutelné.“ K zelenému zdražení přispěl i Babiš

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Regulace, zákazy a vyšší cena za služby. To podle některých odborníků čeká poté, co začne platit snaha Evropské unie o plošnou dekarbonizaci. Kromě automobilů se spalovacími motory se restrikce citelně dotknou také lodní či letecké dopravy. Plán na snížení emisí o 55 procent však bude doprovázen znatelnou změnou ekonomiky. Hospodářská komora také upozorňuje, že vláda Andreje Babiše dosud nepředstavila žádnou analýzu dopadů, i když v minulosti premiér se zelenou politikou souhlasil.

Evropská komise představila ambiciózní plán, jak snížit emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Země unie by se měly odklonit od fosilních paliv a cílem je eliminovat skleníkové plyny do roku 2050. K tomu je ale podle komise zapotřebí přeměnit řadu oborů, jako je například automobilový průmysl.

Zde by měl být dopad nejcitelnější, protože Evropský unie chce zakázat prodej aut s benzínovým a dieslovým motorem po roce 2035. Pokud by nedošlo k rozšíření elektromobility a její cenové dostupnosti pro širokou masu lidí, mělo by to tvrdé dopady na českou ekonomiku. Ta je totiž závislá na automobilovém průmyslu, což se ukazuje i v současné době.

Proti se okamžitě ozvaly některé profesní svazy, podle kterých by zavedení emisních povolenek i na silniční dopravu skokově navýšilo náklady dopravců. „Tím, kdo dopady balíčku zaplatí, budou jednoznačně spotřebitelé. Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG,“ uvedl generální tajemník ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Další zdražování ale může přijít z důvodu snahy omezit kromě automobilové i lodní a leteckou dopravu. „Mezi lety 1990 a 2019 snížila Evropská unie emise o 24 procent, zejména díky zavedení systému emisních povolenek, které se zatím uplatňují v případě velkých podniků či elektráren. Snížení emisí o 55 procent v porovnání s rokem 1990 se tak nemusí zdát až tak nerealistickým cílem. Jenže každý další procentní bod redukce emisí si vyžádá postupně větší a větší oběti ze strany každičkého občana Evropské unie. Celé unijní ekonomice tak hrozí, že se osudově střelí do nohy. A že zdražování jí ochromí natolik, že ztratí citelně ze své konkurenceschopnosti ve světě,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zdražování ale zejména dopadne na život běžných lidí, kteří si budou muset připlácet za dražší služby. „Pokud chcete z vlády předehnat přirozený vývoj ve společnosti, musíte to dělat pomocí příkazů a zákazů. Že to zvýší ceny a zaplatí to spotřebitelé, o tom nikdo nepochybuje,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal. Podle něj bude zajímavé sledovat nástroj, který Evropská komise chce zřídit. Tedy speciální klimatický fond, který bude náklady na změnu kompenzovat. Podle představeného plánu by do něj měla jít čtvrtina peněz získaných z prodeje povolenek ze silniční dopravy a vytápění budov.

Podle Stroukala ale takové příjmy nebudou stačit. „Pokud si naplánuje výdaje a příjmy z nově zavedených emisních povolenek nebudou stačit, bude potřeba fond naplnit. Buď penězi daňových poplatníků nebo se může zapojit Evropská centrální banka, která dlouhodobě otevřeně mluví o tom, že bude aktivně podporovat boj proti klimatickým změnám. To by šlo například tak, že by fond vydával dluhopisy, které by Evropská centrální banka nakupovala. Dříve nemyslitelné, ale za pár let to může být snadno skutečností,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Česká vláda pod vedením Andreje Babiše však není postavená k hotové věci. Již dříve mohl předseda vlády tento směr odmítnout a vetovat. To se však nestalo. I když na české půdě vystupuje, že odmítá některá nařízení ze strany Evropské unie. To se stalo například v loňském dubnu, kdy se premiéři zemí na summitu EU shodli na tom, že i přes pokračující pandemii chtějí pokračovat v Green Dealu. Babiš přitom v té době uváděl, že je nejprve potřebné se otřepat z těžké koronavirové krize. Pro pokračování však hlasoval s ostatními premiéry.

Směr zelené evropské politiky ale není nijak zhodnocen v dopadech, které by přešly z důvodu dekarbonizace na české firmy. To zkritizovala Hospodářská komora, podle které dopadne balík odlišně na různé firmy i ekonomiky. „Vláda si bude muset pro další vyjednávání na evropské úrovni zpracovat analýzy dopadů, a současně zajistit, že státy budou mít dostatečnou flexibilitu, jak nové cíle a limity plnit, a to vše při zachování principu technologické neutrality,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.