Mluvit velšsky je rasistické, rozhodla velšská rada pro umění
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Velšská rada pro umění je rasistická a přiklání se k ideologii bělošské nadvlády. K takovému závěru došel posudek, který si rada sama zaplatila. Podle Antirasistické unie velšského umění se rasismus projevuje například tím, že rada pro umění vyžaduje po svých pracovnících znalost velšštiny. Informuje o tom server Daily Mail.
Povinnost velšštinu ovládat se u pracovníků každoročně zajišťuje „vlastním hodnocením“. Problém se má týkat i organizace Národní muzea Walesu, která je s radou úzce spjatá. Organizace například udělují umělcům dotace a starají se o rozvoj umění. Podle platných předpisů má být velšština kladena na stejnou úroveň s angličtinou, podle posudku Antirasistické unie jsou tím ale znevýhodňováni uchazeči o práci z řad menšin. Rada za posudek zaplatila 51 000 liber (více než 1 500 000 korun). V jeho rámci unie oslovila velššské umělce, pracovníky v umění i veřejnost, aby popsali své zkušenosti a perspektivu, co se týče otázek rasy.
K vytvoření posudku vyzvaly velšské umělecké skupiny, které projevily obavu, že v podání obou uměleckých organizací „být velšský znamená být bílý“. Organizace Národní muzea Walesu již zahájila šetření, zda je nutnost ovládat velšštinu na všech pozicích nezbytná. V posudku je také doporučeno, aby bylo do oddělení lidských zdrojů najímáno více příslušníků menšin, aby pomohli překonat bariéry v najímání nových pracovníků z řad menšin.
Obě posuzované instituce údajně dříve selhaly v řešení tohoto problému. Obě měly dříve problém brát na vědomí jen okrajově a ignorovat rady externě najatých poradců.
„Je nepřijatelné, aby byl přístup k veřejně dotované kultuře tak nerovnoměrný,“ uvedli ve společném prohlášení Phil George, předseda Velšské rady pro umění, a Roger Lewis, ředitel Národních muzeí Walesu. „Je naší povinností zajistit, aby si každý mohl kulturu užít tak, jak chce – osobně nebo digitálně, v muzeích nebo jiných výstavních místech či v samotných komunitách. Zároveň musíme čelit nelehkým a důležitým pravdám v odpověď na hnutí Black Lives Matter a zamyslet se nad naší rolí v boji s rasismem,“ dodali.