EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Krize přináší změny: nový šéf ČNB a aktivní role státu na trhu s energiemi

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Krize přináší změny: nový šéf ČNB a aktivní role státu na trhu s energiemi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.

Jména padají různá, minulý týden se nejprve na sociálních sítích jako hotová věc šířila zpráva, že to s jistotou bude oblíbenec Andreje Babiše, popekonom Aleš Michl. Byl poslední, který se z možných adeptů vystřídal na audienci u Miloše Zemana. Před ním byli u prezidenta dva současní viceguvernéři a v té chvíli byli favority oni. Ještě před nimi ale favoritem byl někdejší ministr průmyslu polistopadových vlád, současný prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Rozptyl kandidátů je široký, Miloš Zeman ale před dvěma týdny v televizi Prima oznámil, že už je rozhodnut. To už měl Aleš Michl za sebou dvě schůzky s prezidentem, které v médiích zaznamenány nebyly, a porozuměli si v různých idejích včetně aktivní role národních bank na kapitálových trzích.

Miloš Zeman je solitér, a přestože podle mladší generace v médiích je řízen svým nejbližším okolím, ti starší vědí, že v některých zásadních politických a strategických záležitostech se rozhoduje bez ohledu na názor okolí a rozhoduje se podle vlastní vůle.

V každém případě on sám není příznivcem zvyšování úrokových sazeb, myslí na to, že jeho rozhodnutí je jeho výsostným právem, a určitě mu není cizí myšlenka politizace chování národní banky. V kombinaci s dovolováním dalších nových členů bankovní rady může začít nová etapa ČNB, která svým rozhodováním bude mít důležitý vliv na vývoj ekonomiky a inflace.

Tu značnou měrou ovlivňuje zvyšování cen energie a plynu. Hlavně o ceně elektrické energie mluví ministr financí Zbyněk Stanjura, který popisuje nápad se založením nové státní entity, která by začala kompenzovat regulovanými cenami některé sociální vrstvy obyvatel, pro které začínají být náklady na elektřinu neúnosné.

S překvapivou iniciativou ovlivněnou přesvědčením, že stát s cenami energií bude muset něco udělat, přišel majitel dolů a elektráren Pavel Tykač, který státu nabízí energii za nižší než burzovní cenu, a stát se jeho nabídkou vážně zaobírá.

Ministr financí také otvírá otázku zestátnění největšího domácího výrobce energií, společnosti ČEZ, kde stát vlastní 70 procent, ale menšinoví akcionáři mu brání v regulatorní politice, jako je známá třeba ve Francii. Na poli energetiky se znovu začnou rozdávat karty a přijdou změny. Nejde totiž jen o ceny pro domácnosti, ale také pro průmysl a všichni nějak tuší, že zima 2022 bude tuhá.

Musím zmínit ještě jednu úvahu, která je v nejnovějším vydání Echa, a tou je text Martina Weisse o fenoménu sociálních sítí. Trefně připomíná výraz ostrakizace, tolik typický pro sociální sítě, který, jak dobře známo, pochází z antické demokracie, a na dalších příkladech z historie dokládá, že fakticky díky sociálním sítím nezažíváme nic nového, jen jinou formu téhož, s čím se lidé potýkali i v minulosti. Nakonec jde jen o to, s novými kulisami se vyrovnat a přijmout je.