Lze v tom příběhu najít pár symbolů a skrytých výpovědí, jak funguje současná správa veřejných věcí. Památkáři pražského magistrátu hledali několik dní způsob, jak vyčistit pilí ř Karlova mostu poškozený sprejery, až našli řešení – mělo to trvat několik týdnů. Zničehonic se ale objevil muž (jeho temná minulost v příběhu nehraje roli), který přes noc s vapkou v ruce graffiti odstranil. Bez výběrového řízení, bez odborných analýz, expertních komisí, za pár hodin a bez nároku na honorář.

Andrej Babiš a jeho protikorupční hnutí šest let řídí ministerstvo dopravy. Slibovali nové dálnice a cesty. Za oněch šest let postavili pár kilometrů a nejdůležitější dálniční tah je nyní už několik měsíců průjezdný jen s vypětím fyzických i psychických sil. V hlavním městě se od pádu vlády primátora Pavla Béma nepostavila žádná významná veřejná stavba. Temné fungování tehdejšího magistrátu také nakonec nehraje roli, protože po něm zůstal aspoň tunel Blanka, o jehož prospěšnosti a užitečnosti dnes pochybuje jen málokdo. Stavba byla sice předražená, měla zpoždění, ale nakonec dobře slouží. Výsledkem vyslyšení populismu a s ním nalezeného jednoduchého řešení bylo zavedení přímé volby prezidenta, údajně aby se zabránilo kupčení s hlasy. K němu sice nedochází, ale místo toho máme paralyzovaný politický systém, který na vstup přímo voleného prezidenta nebyl připraven. Podobný efekt mají i opatření z protikorupčního tažení, kdy státní a veřejný aparát je ochromený a nikdo nechce přijímat rozhodnutí, protože se bojí, že by mu doma v noci řádilo policejní protikorupční komando. Jeden extrém vychýlil pořádky do opačné polohy. Cesta ven se nebude hledat snadno, pokud nějaká vůbec existuje.

Muž s temnou minulostí ale dokázal, že to, co lze se zdravým rozumem vyřešit za několik hodin vapkou, sofistikovaný byrokratický systém řeší dlouhé týdny.