V uplynulém týdnu se zdálo, že do Texasu dorazilo sněhové peklo. Dvě sněhové bouře, jedna 10. až 11. a druhá 13. až 17. února, zasáhly v podstatě celé Spojené státy a postupně se přesunuly na jih. Výsledkem bylo nejmrazivější počasí v Texasu od roku 1949. Texaská města jako Dallas, Austin a San Antonio naměřila nižší teploty než Anchorage na Aljašce. Dne 16. února na mezinárodním letišti v Dallasu bylo -19 stupňů Celsia. Protože Texasanům byla zima, začali topit, což přetížilo elektrickou síť a vedlo to k masivnímu blackoutu. Bez elektřiny se ocitlo až 4,4 milionů lidí, řada z nich na několik dní.

Selhání se téměř okamžitě přetvořilo v politický boj. Pravice označila za hlavního viníka selhání obnovitelné zdroje, především větrné elektrárny. Levice naopak tvrdí, že za vše může texaská deregulace energetického odvětví, která způsobila, že Texas není na tyto extrémní výkyvy připraven.

Nejdříve se nejvíce mluvilo o větrných elektrárnách. Ty namrzly a přestaly se točit. Větrné elektrárny v roce 2020 dodaly 23 % elektřiny, ale pro zimní spotřebu se počítalo, že dodají pouze 10 %. Právě tento výpadek pravice označila za hlavní důvod, proč texaská elektrická síť selhala.

Jenže selhaly i ostatní zdroje energie. Jedna atomová elektrárna musela být odstavena poté, co se vlivem mrazu vyplo bezpečnostní čidlo. Jelikož texaské plynovody nejsou izolované i v nich zamrzl zemní plyn. Elektrárny na plyn přitom představují 40 % texaské produkce. V případech, kdy plyn mohl proudit, byl často přesměrován do tepláren, aby lidé v domácnostech neumrzli.

Z toho důvodu levice tvrdí, že na vině je texaská deregulace energetického trhu. Texas má vlastní elektrickou síť, která do velké míry není propojená se zbytkem země a nepřekračuje hranice státu. Díky tomu může do velké míry ignorovat federální regulace. Výsledek je, že Texas má jednu z nejlevnějších elektřin v zemi. Absence regulací však podle levice vede k tomu, že nikdo producenty elektřiny nenutí zabezpečovat svou síť proti extrémním výkyvům počasí. Proč například nebyly větrné elektrárny potaženy vrstvou uhlíkových vláken, která zabraňují namrzání? Na to obránci texaské sítě odpovědí, že tato vrstva činí větrníky méně efektivní a v oblastech, kde většinou nejsou tvrdé zimy, se prostě nevyplatí.

Pravice také ráda poukazuje na případ Kalifornie. Ta zažila vlastní masivní blackouty v létě. Jenže jak neopomenou konzervativci nikdy dodat, je rozdíl, když zkolabuje elektrická síť kvůli neočekávanému extrémnímu výkyvu počasí jako v Texasu, nebo protože je každoročně opakující se vedro, což se stalo v Kalifornii. Také tam republikáni vinili z výpadků obnovitelné zdroje, jelikož ke zhroucení sítě došlo ve chvíli, kdy zapadlo slunce, a přestaly tedy fungovat sluneční elektrárny. Ekologové tvrdili, že na vině jsou plynové elektrárny, které nedokázaly včas pokrýt úbytek elektřiny ze slunce.

Může se zdát, že americké problémy s elektřinou se nás netýkají. Pravdou však je, že i Evropa čeká na svůj masivní blackout. Naposledy tomu Evropa unikla 8. ledna, kdy problém v chorvatské síti málem vyhodil elektřinu napříč kontinentem. Nakonec se bez energie ocitlo „jen“ 200 tisíc lidí a továrny až ve Francii a Itálii měly problémy s dodávkami proudu. Podle expertů oslovených agenturou Bloomberg „není otázkou, jestli v některých evropských regionech nastane blackout, ale kdy nastane“.

Shodují se, že problémem jsou právě obnovitelné zdroje. Na rozdíl od klasických elektráren u nich mohou častěji nastat problémy s dodávkou energie. Stačí, aby více zafoukalo nebo aby zašlo slunce, a výkyvy hrozí narušit stabilitu sítě. S tím, jak se konvenční typy elektráren uzavírají, správci sítí přichází o možnosti, jak náhlé výkyvy kompenzovat. Vzhledem k tomu, že evropská elektrická síť je propojená od „Lisabonu po Istanbul“, problém v jedné části se může rychle rozšířit do dalších. Je tedy dobře možné, že kromě pandemie koronaviru se v brzké době dočkáme i rozsáhlého výpadku elektřiny.